Mým národům 1914

Mým národům 1914

Předposlední obraz císaře Františka Josefa Prvního (r.1915)

 

Ultimátum Srbsku ze dne 23.7.1914

Dne 31. března 1909 učinil královský srbský vyslanec na vídeňském dvoře z rozkazu své vlády c. a k. vládě toto prohlášení: „Srbsko uznává, že situací, zavedenou v Bosně, nebylo dotčeno ve svých právech a že se tudíž přizpůsobí rozhodnutí, jaké velmoci uveřejní v příčině čl. XXV. Berlínské smlouvy. Podávajíc se radám velmocí, zavazuje se Srbsko vzdáti se stanoviska protestu a odporu, jež zaujalo vzhledem k anexi o minulého října, a zavazuje se dále změniti svoji nynější politiku vůči Rakousko-Uhersku a žíti v budoucnosti s ním v přátelsky sousedských vztazích.“ Dějiny posledních let a zejména bolestné události z 28. června prokázaly existenci podvratného hnutí v Srbsku, jehož cílem jest, odloučiti od rakousko-uherského mocnářství jisté části jeho území. Toto hnutí, jež vzniklo před zraky srbské vlády, projevilo se později za hranicemi království teroristickými činy, řadou atentátů a vraždami. Daleko toho, aby vyplnila formální závazky, obsažené v prohlášení ze dne 31. března 1909, neučinila královská srbská vláda ničeho, aby toto hnutí potlačila. Trpěla zločinné rejdy různých spolků a sdružení, čelící proti mocnářství, bezuzdnou mluvu tisku, vychvalování původců atentátů, účastenství důstojníků a úředníků na podvratných rejdech. Trpěla nezdravou propagandu ve veřejném vyučování a trpěla konečně všechny manifestace, jež mohly svésti srbské obyvatelstvo k zášti proti mocnářství a k neváženosti jeho zařízení. Tato tolerance, kterou se provinila královská srbská vláda, trvala ještě v onom okamžiku, kdy události z 28. června ukázaly celému světu děsné důsledky takové tolerance. Vysvítá z výpovědí a doznání zločinných původců atentátu ze dne 28. června, že vražda sarajevská byla zosnována v Bělehradě, že vrahové obdrželi zbraně a pumy, jež měli, od srbských důstojníků a že konečně doprava zločinců a jich zbraní do Bosny uspořádána a provedena vůdčími srbskými pohraničními orgány. Uvedené výsledky vyšetřování nedovolily c. k. vládě sledovati ještě déle stanovisko vyčkávavé shovívavosti, jaké po léta zaujímala vůči oněm rejdům, které mají středisko v Bělehradě a odtud přenášejí se na území mocnářství. Tyto výsledky naopak ukládají mocnářství povinnost, učiniti přítrž těmto rejdům, které jsou ustavičným ohrožováním klidu mocnářství. Aby tohoto cíle bylo dosaženo vidí se c. a k. vláda nucena, žádati od srbské vlády oficielní ujištění, že odsuzuje propagandu proti Rakousku čelící, tj., veškeré snahy, jejichž konečným účelem jest, odloučiti od mocnářství území jemu náležející a že se zaváže, potlačiti tuto zločinnou a teroristickou propagandu všemi prostředky.

Aby těmto závazkům dodáno bylo slavnostního rázu, uveřejní královská srbská vláda na první straně svého oficiálního orgánu toto p r o h l á š e n í :

 

Královská srbská vláda odsuzuje propagandu namířenou proti Rakousku-Uhersku, tj. všechno usilování, jehož konečným cílem je odtrhnout od monarchie území k ní náležející a lituje co nejupřímněji tragických následků tohoto zločinného jednání.
  Královská srbská vláda lituje, že se srbští důstojníci a úředníci zúčastnili zmíněné propagandy, a tím ohrozili vztahy přátelského sousedství, jež se královská vláda svým prohlášením 31. března 1909 co nejslavnostněji zavázala pěstovat. Královská vláda, jež odsuzuje a zavrhuje každou myšlenku nebo pokus o zasahování do osudů obyvatelstva kterékoliv části Rakouska-Uherska, považuje za svou povinnost zcela důrazně upozornit důstojníky i úředníky a veškeré obyvatelstvo království, že bude napříště postupovat s nejkrajnější přísností vůči těm osobám, jež by se provinily takovým jednáním a vynaloží všechno úsilí, aby takové jednání předem zamezila a potlačila“.

  Toto prohlášení bude zároveň uvedeno ve známost královské armádě prostřednictvím denního rozkazu Jeho Veličenstva krále…
Královská srbská vláda se mimoto zavazuje, že :

1. potlačí každou publikaci, která podněcuje k nenávisti a opovržení vůči monarchii a svou všeobecnou tendencí směřuje proti její územní celistvosti;

2. okamžitě rozpustí „Národní obranu“, bude stejným způsobem postupovat proti jiným spolkům a sdružením, které provádějí propagandu vůči Rakousku-Uhersku a učiní nutná opatření, aby rozpuštěné spolky nemohly snad pokračovat ve své činnosti pod jiným jménem nebo v jiné podobě;

3. bezodkladně odstraní z veřejných škol v Srbsku, a to z učitelského sboru i z učebních pomůcek všechno, co slouží, nebo by mohlo sloužit k živení propagandy vůči Rakousku-Uhersku;

4. odstraní z armády a administrativy všechny důstojníky a úředníky, kteří se provinili protirakouskou propagandou, při čemž c. a k. vláda si vyhrazuje právo sdělit královské vládě jejich jména a předložit usvědčující materiál

5. svolit k tomu, aby orgány c. a k. vlády spolupůsobily v Srbsku při potlačování podvratného hnutí namířeného proti územní integritě monarchie;

6. zavede soudní vyšetřování proti těm účastníkům spiknutí z 28. června, kteří se zdržují na území Srbska, a svolí, aby orgány delegované c. a k. vládou se zúčastnily příslušného vyšetřování;

7. urychleně zatkne majora V. Tankosiće a jistého M. Ciganoviće, srbské státní úředníky, kompromitované výsledky vyšetřování

8. účinnými opatřeními zabrání části srbských úřadů na pašování a munice přes hranice a propustí a přísně potrestá příslušníky pohraniční služby v Šabaci a Lóznici, kteří pomáhali sarajevským zločincům při přechodu hranic;

9. podá c. a k. vládě vysvětlení o neomluvitelných výrocích vysokých srbských hodnostářů v Srbsku a v cizině, kteří se bez ohledu na své oficiální postavení neváhali po atentátu ve veřejných prohlášeních nepřátelsky vyslovit proti Rakousku-Uhersku;

10. bezodkladně oznámí c. a k. vládě, že opatření zahrnutá v předchozích bodech byla provedena…

 

Císařská a královská vláda očekává odpověď královské vlády nejpozději v sobotu, 25. tohoto měsíce, do 6 hodin odpoledne.

K notě přiložena je příloha, ve které se dokazuje na základě výsledků trestního vyšetřování s obžalovaným Principem, že 1. plán zavražditi nálsedníka Františka Ferdinanda  zosnován byl v Bělehradě, 2., že pumy pocházejí ze skladiště srbské armády v Kragujevci.


Dne 25.7.1914 obdržel rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě Wladimir baron Giesl srbskou odpověď, jíž předcházelo tři hodiny před tím vyhlášení mobilizace. Srbská vláda soudila, že přijetí jen některých bodů Vídeň neuspokojí, a nemýlila se. Baron Giesl odpověď zběžně přečetl, odmítl ji jako neuspokojivou a půl hodiny nato spolu s personálem opustil Bělehrad.

 

Císař a král František Josef I. podepsal ve večerních hodinách rozkaz o částečné mobilizaci osmi armádních sborů (III., IV., VII., VIII., IX., XIII., XV., XVI.). Sbory byly aktivizovány již v noci z 25. na 26. 7. 1914.

 

      



Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:

                                  Milý hrabě Stürgkhu!

    Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.

    V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.

   V Lázních Išlu, dne 28. července 1914.

František Josef v. r.

                                                                                                 Stürgkh v. r.

Mým národům!

 

    Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.
    V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.
    Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpěčení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče.
    S nevděkem rychle zapomínajícím nastoupilo království srbské, které od prvního začátku své státní samostatnosti až do nejnovější doby od Mých předkův a ode Mne bylo chráněno a podporováno, jež před lety nastoupilo cestu otevřeného nepřátelství proti Rakousko-Uhersku.
    Když Jsem po třech desetiletích požehnané práce míru v Bosně a Hercegovině rozšířil Svoje vladařská práva na tyto země, vyvolalo toto Moje opatření v království Srbském, jehož práva nižádným způsobem nebyla porušena, a výbuchy nevázané náruživostí a nejrozhořčenější nenávistí. Moje vláda užila tenkráte krásného práva strany silnější a žádala v nejkrajnější shovívavosti a dobrotivosti na Srbsku toliko, aby snížilo počet svého vojska na stav míru a slíbilo, že budoucně setrvá na dráze míru a přátelství.
    Týmž duchem umírněnosti vedena, obmezila se Moje vláda, když Srbsko před dvěma lety nacházelo se v boji s tureckou říší, na hájení nejdůležitějších životních podmínek mocnářství. Tomuto jednání děkovalo Srbsko v první řadě, že dosáhlo účelu války.
    Naděje, že Srbské království ocení shovívavost a mírumilovnost Mé vlády a že dostojí svému slovu, se nesplnila.
    Stále výše šlehá plamen nenávisti proti Mně a Mému domu, stále otevřeněji vystupuje snaha nerozlučná území Rakousko-Uherska násilně odtrhnouti.
    Zločinné řádění sahá přes hranice, aby na jihovýchodu mocnářství podkopalo základy státního pořádku, aby lid, jemuž Já v otcovské lásce věnuji Svoji plnou péči, zviklalo v jeho věrnosti k panovnickému domu a vlasti, aby svedlo dospívající mládež a podněcovalo ji ke zločinným skutkům nerozumu a velezrady. Řada vražedných útoků, s rozmyslem připravované a provedené spiknutí, jehož hrozný zdar Mne a Moje věrné národy v srdce zasáhl, jest daleko viditelnou krvavou stopou oněch tajných pletich, které ze Srbska byly zahájeny a řízeny.
    Tomuto nesnesitelnému řádění musí se učiniti přítrž, ustavičná vyzývavost Srbska musí se ukončiti, má-li čest a vážnost Mého mocnářství zůstati neporušena a jeho státní, hospodářský a vojenský rozvoj býti ušteřen stálých záchvěvů.
    Marně podnikla Moje vláda ještě poslední pokus, dosíci tohoto cíle prostředky míru, pohnouti Srbsko vážným napomenutím k obratu.
    Srbsko odmítlo umírněné a spravedlivé požadavky Mé vlády a odepřelo dostáti povinnostem, jichž splnění v životě národův a států jest přirozeným a nutným základem míru.
    A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se moci zbraní opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým státům pokoj unvitř a trvalý mír na venek.
    V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu svého rozhodnutí a své zodpovědnosti před Všemohoucím.
    Vše Jsem prozkoumal a uvážil.
    S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.
    Spoléhám na Svoje národy, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého trůnu se seřadili a pro čest, velikost a moc vlasti k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.
    Spoléhám na statečnou, obětavým nadšením naplněnou brannou moc Rakousko-Uherska.
    A důvěřuji ve Všemohoucího, že Mým zbraním dopřeje vítězství.

 

František Josef v. r.

Stürgkh v. r.


 

Na dramitický vývoj válečné situace nikdo nepomyslel. Obyvatelé monarchie brali víceméně s uspokojením na vědomí, že začíná trestná výprava, která jistě brzy nesporně skončí srbskou porážkou, vražda následníka trůnu tak bude odčiněna a vše se rychle vrátí do mírových kolejí.

 

TISKOVÉ ZPRÁVY OSUDNÉHO LÉTA  ROKU 1914

 

Návrh Anglie na sprostřetkování míru konferencí evropských velmocí. Z Londýna, 27. července. Dolní sněmovna sešla se dnes odpoledne za všech příznaků velkého rozechvění. Bonar Law podal dotazy o evropské situaci, na které odpověděl ministr sir Edvard Grey: Mám za to, že musím sněmovně obšírně vyložiti stanovisko, jaké britská vláda dosud zaujímala. Minulého pátku ráno dostal jsem od rakousko-uherského velvyslance text zprávy rakouskou-uherské vlády velmocem, která byla uveřejněna také v novinách a která obsahuje požadavky Rakouska-Uherska k Srbsku. Odpoledne sešel jsem se s ostatními velvyslanci a vyslovil jsem jim názor, že pokud spor bude omezen na Rakousko-Uhersko a Srbsko, nemáme práva se vměšovati. Kdyby však poměr mezi Rakouskem-Uherskem, Německem a Ruskem stal se hrozivým, jest to věc evropského míru a týká se nás všech. Nevěděl jsem té chvíle, jaké stanovisko zaujala ruská vláda a nemohl jsem tudíž učiniti bezprostřední návrh. Řekl-li jsem však, kdyby poměr mezi Rakouskem-Uherskem a Ruskem nabyl povážlivého rázu, že považuji za jediné šance pro zachování míru, aby čtyry velmoci bezprostředně neinteresované na srbské otázce, totiž Německo, Francie, Itálie a Velká Británie, působily v Petrohradě a ve Vídni současně a společně k tomu, aby Rakousko-Uhersko a Rusko zastavily vojenské operace a aby se tyto čtyři velmoci vynasnažily docíliti urovnání sporu.

 

Stanovisko Turecka k válce. Z Cařihradu, 28. července. Tanin píše, pojednávaje o vyhlídkách světové války, kterou považuje nyní jako před tím za vyloučenou: Pokud bude válka lokalizována, nepodnikne Turecko nic jiného, leč zachová neutralitu. Kdyby však se válka rozšířila na Evropu a balkánské země, bude též Turecko hledati novou směrnici.

Mobilisace Černé Hory. V Cetyni, 28. července. Glas Crnogorca ohlašuje. Na základě čl. 212 zákona o vojenském zřízení a vzhledem ke všeobecné situaci a hromadění vojska se strany sousední rakousko-uherské monarchie podél našich hranic nařizuji mobilisaci všeho mého chrabrého vojska. Nikola v. r.

Rotschild červenému kříži. Z Vídně, 28. července. Baron Louis Rotschild věnoval jménem vlastním a jménem svých bratří Alfonse a Eugena Červenému kříži 100.000 korun.

Z rakousko-uherského zahraničního úřadu. Z Vídně, 29. července. Z ministerstva zahraničního oznamuje se k situaci: Nepřátelství právě začalo. To jest nejvýznačnější událost dne. Teprve za tři dny po doručení neuspokojivé srbské noty přešla rakousko-uherská vláda k činu; byla tedy dána srbské vládě ještě tři dny lhůta, aniž však tato příležitosti té se chopila.

 

První boje a úsilí o lokalizování války. Z Vídně, 29. července. Válka začala, jak bylo úředně z Vídně oznámeno, tím že, Srbové včera vyhodili do povětří most mezi Zemunem a Bělehradem a že ustoupili po střelbě naší pěchoty a dělostřelectva i dunajských monitorů ze svých posic za mostem. Předevčírem již zmocnil se, jak bylo rovněž úředně sděleno, náš vojenský oddíl po krátkém boji dvou srbských lodí, vezoucích střelivo a miny a dal je odvézti dvěma našimi dunajskými parníky. Tato válka bude tedy vybojována do posledních důsledků. A bude, jak jest doufati, lokalizována čili omezena na Rakousko-Uhersko a Srbsko. Balkánské státy prohlásily již svou neutralitu. Sir Edvard Grey prohlásil prý velvyslancům ruskému a francouzkému, že Anglie zachová svou neutralitu, jakkoliv se utváří situace. Ruský zahraniční ministr Sazanov sdělil prý velvyslancům důrazně a opětovně, že Rusko nepřeje si války. Půjde tedy o brzké, úplné jasné rozhodnutí se Ruska pro neutralitu nebo pro opačný postup. Novoje Vremja tvrdí, že car Mikuláš obdržel od císaře Františka Josefa vlastnoruční list, jenž přispěje rozhodující měrou ku vyřízení této otázky. Rozhodné zakročení pro brzké vyjasnění postupu Ruska hodlá prý vykonat Německo, které bude žádati bezpodmínečné prohlášení, jak se Rusko zachová. Německo prý sdělí Rusku, že každé jeho mobilizování bylo by Německem pokládáno za „casus foederis“ čili za podnět ku vykonání spojenecké povinnosti Německa Rakousku-Uhersku.

 

Provolání ministra vyučování k akademické mládeži. Z Vídně, 29. července. Ministr vyučování dr. ryt. Hussarek vydal k akademické mládeži toto provolání: Akademická mládeži! Válka jest vypovězena. Právě tak rozhořčený jako pletichářský nepřítel mocnářství vynakládal v dlouholeté podvratné práci, opovrhuje právem a nedbaje příkazů mravu a kultury svoje síly, aby zmenšil territoriální državu říše, ačkoliv i on ji dávno mezinárodně uznal. K dosažení jeho cíle mělo mu sloužiti svádění nerozvážně fanatisované mládeže, trestuhodné lehkomylsné a násilné činy, měla mu sloužiti řada politicých atentátů. Jeho vražedným kulím padla za obět osoba arciknížete následníka. V plamenném rozhořčení nad odhalenými rejdy a nad porušeným svatým právem sahá mocnářství po meči. Tasí jej ve spravedlivém boji k zabezpečení své nedotknutelné državy, získané několikadesetiletou kulturní prací pro všechnu budoucnost. Akademická mládeži! Část vás následovala povolání nejvyššího vojenského velitele, bojuje v řadách vojska našeho císaře a připojí k vavřínům mnohý nový list. Nechť též ti, kdož nestojí pod prapory, aby se činně súčastnili válečných operací, nezůstanou pod komilitony ve vlasteneckém nadšení. Též těm. Kdož netáhli do pole, jest namnoze poskytnuta možnost působiti účinně pro svou vlast, ať věnují svoje síly k dispozici veřejné správě ke službě pro obecné blaho, aby vyplnili mezery, které vznikly odchodem bojovníků k armádě, ať jinou sociální pomocnou prací. Cožkoliv jest v silách jednoho každého, nechť vykoná pro Boha, císaře a vlast! Každý budiž obětav, pevný, věren a ochoten k činu na svém místě. Neboť též o jeho blaho a blaho jeho budoucnosti se zápasí a železné kostky války padnou buď pro něho nebo proti němu. Akademická mládeži! V rozhodující chvíli pamatuj na vznešenou velikost minulosti, na povinnosti a práci dne, na štěstí a požehnání budoucnosti. Dle toho jednej! Tím pak obovení a zajištění míru, čest a sláva vlasti bude také tvým činem. Ve Vídni, 28. července 1914. Ministr kultu a vyučování: Hussarek v. r.

 

Projevy anglických listů. Z Londýna, 29. července. Daily News píší. Pokud se Anglie týče, jest nemyslitelno, abychom se do takového sporu dali zatáhnouti. Myšlenka, že obětujeme anglický majetek a krev proto, abychom Rusko na Balkáně pevně usadili, byla by pro demokratický národ neslýchanou urážkou. Naše ruce jsou v této situaci volny, a musíme se starati, aby volnými zůstaly. Standart píše. Žádná mocnost není povinna zasáhnouti, obmezí-li se Rakousko-Uhersko na politickou linii, kterou si vytklo. Za podobných okolností jednala by právě tak každá velmoc, která by se cítila malou mocností uražena a obtěžována. Zastávali jsme týž názor, když jsme táhli do války proti burské republice. Westminster Gazette píše. Grey jednal moudře a rychle, když navrhl obnovení londýnské konference. Se zřetelem na zprávy z dnešního jitra obáváme se, že jest nemožno zabrániti válce mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Nemělo by býti však nikterak nemožno přesvědčiti Rusko, že jeho zájmy nejsou otřeseny ani ohroženy úsilím Rakouska-Uherska, aby obdrželo od Srbska zadostučinění. Zahájení nepřátelství mezi Rakouskem-Uherskem a některým balkánským státem jest ovšem velice vážnou záležitostí, měla by však býti všechna naděje, že bude zabráněno rozšíření se války na velmoci.

 

Bulharsko zachová neutralitu. Ze Sofie, 29. července. Bulharská vláda uložila svým zástupcům v cizině, aby opakovali prohlášení, které ministerský předseda učinil už před chefy diplomatických zastupitelstev v Sofii, že Bulharsko zachová striktní neutralitu za války mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem.

 

Úsudek rozhodujících kruhů v Německu. Z Berlína, 30.července. V rozhodujícíh kruzích není dosud o úmylsech Ruska nic známo. Očekává se však, že prohlášení války Srbsku donutí Rusko, aby konečně promluvilo. Přesto není zde pesimistické nálady a doufá se, že vzhledem na dosavadní vyjednávání mezi Petrohrdem a Vídní bude přece válka lokalisována.

 

Z bojiště. Z Vídně, 30. července. Zajišťovací čára vojska našeho na Drině byla za menších bojů posunuta až k hlavnímu rameni této řeky. Srbské tlupy snaží se marně znepokojovati Bělinu.

 

Situace jest vážná. Z Vídně, 30. července. Veliká mezinárodní krise blíží se k svému vrcholu. Ze zdejších informovaných kruhů se sděluje, že rychlé vyjasnění situace jest těžko možné. Ruský vyslanec Šebeko vyjednává s hr. Berchtoldem a rakousko-uherský vyslanec v Petrohradě hr. Szapary se Sazonovem. V diplomatických kruzích se praví, že Rusko hlavní zřetel obrací k tomu, aby vědělo, co chce Rakousko po porážce Srbska.  

 

Žádná mobilisace v Anglii. Z Londýna, 30.července. Úředně se oznamuje, že vojenské úřady neučinily žádná opatření rázu mobilisačního. Vydané rozkazy jsou pouze obrannými opatřeními z opatrnosti. Opatření v námořnictvu jsou rovněž nařízeními z opatrnosti. Nebyla nařízena žádná mobilisace.

Neutralita Nizozemska. Z Amsterodamu, 30. července. Úřední list uveřejňuje prohlášení, že Nizozemsko po dobu rakousko-uhersko-srbské války zůstane přísně neutrální.

Mobilisační opatření v Belgii a Nizozemsku. Z Londýna, 30. července. Mobilisační opatření v Belgii a v Nizozemsku dějí se proto, aby obě země, kdyby došlo k válce velmocí, mohly zachovati neutralitu a aby nepřipustily přechod armádám žádné velmoci po území svém.

Španělsko zachová neutralitu. Z Madridu, 31. července. Poloúřední Epoca píše. Vláda prohlašuje, že Španělsko zachová v případě mezinárodního konfliktu nejpřísnější neutralitu. Všechny opačné pověsti jsou bezpodstatné.

 

Velvyslanec ruský Šebeko a hrabě Berchtold. Z Vídně, 31. července. Ruský velvyslanec Šebeko měl s ministrem zahraničních záležitostí hrab. Berchtoldem dlouhou poradu, která však skončila bez určitého rozhodnutí. Není jisto, bude-li v konferenci té pokračováno.

 

Z městské rady král. hlavního města Prahy. Z Prahy, 31.července. Včerejší schůze věnována byla projednávání pilných a neodkladných záležitostí, způsobených vyhlášením válečného stavu a částečné mobilizace vojenské. Po zahájení schůze učinil starosta Dr. Karel Groš tento projev: Slavná rado městská“ Jeho Veličenstvo, náš nejmilostivější císař a král, vydal válečný manifest ke svým národům, v němž vroucími slovy akcentuje svoji snahu, aby svěřeným jemu národům zachován byl mír. Z krásných slov manifestu jest zřejmo, že bylo těžké odhodlání Jeho Veličenstva, když po dlouholeté, v míru vedené a požehnáním doprovázené Svojí vládě nucen byl přistoupiti k opatřením válečným. Rada městská v dnešním svém sezení v zastoupení král. Hlav. Města Prahy má za svoji povinnost prohlásiti, že obyvatelstvo s věrnou oddaností přijímá rozhodnutí svého milovaného panovníka a že chce veškerá opatření, jichž třeba na podporu branné moci, učiniti s největší horlivostí a největší láskou k vlasti nám všem společné. Vážnost doby pochopilo plně všechno obyvatelstvo tohoto království bez rozdílu národnosti a stavu, jakož o tom dokladem bez závady a rychle provedená válečná mobilizace v našem království, a za svými drahými, odcházejícími na bojiště, volá s nadšením: „Žehnej vám všemohoucí Bůh, popřejž vítězství vašim zbraním!“, jmenovitě přeje pak s láskou: „Bůh žehnej, Bůh ochraňuj, Bůh dlouhá léta ještě všem věrným národům říše zachovej Jeho Veličenstvo, našeho nejmilostivějšího císaře a krále Františka Josefa I.“ Projev tento, provázený upřímným souhlasem, vyslechli členové rady městské, povstavše se svých míst.

 

Anglická zpráva o Ruské mobilisaci. - Naděje na dohody. Z Londýna, 31. července. Reuterova kancelář se dovídá, že dne 28. t. m. večer byla nařízena částečná ruská mobilisace na jihu a na jihozápadě. To neobsahuje nikterak přerušení styků mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem a doufá se důvěřivě, že se evropským mocnostem zdaří přivoditi dohodu.



Depeše mezi ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II. o zachování míru v Evropě.

 

Dne 28. července 1914 telegrafoval císař Vilém carovi : "S největším znepokojením dovídám se o dojmu, jaký postup Rakouska-Uherska proti Srbsku vyvolává v Tvé říši. Bezohledná agitace, která byla po léta provozována v Srbsku, vedla k strašlivému zločinu, jehož obětí se stal arcivévoda František Ferdinand. Duch, který přiměl Srby, aby zavraždili vlastního krále a jeho choť, vládne ještě dnes v této zemi. Souhlasíš jistě se mnou v tom, že my oba, Ty a já, i jako panovníci máme společný zájem trvat na tom, aby pykali zaslouženým trestem všichni, kteří jsou mravně zodpovědní za ohavnou vraždu. Jinak však nijak nepřehlížím, jak obtížně je Tobě a Tvé vládě, vystoupit proti proudům veřejného mínění. Památce srdečného přátelství, které nás oba váže po dlouhou dobu, vynaložím veškerý svůj vliv, abych pohnul Rakousko-Uherskem, aby usilovalo o zřejmou uspokojivou dohodu s Ruskem. Doufám pevně, že mne budeš podporovat ve snahách, odstranit všechny potíže, které by ještě mohly vzniknout. Tvůj velmi upřímný a oddaný strýc ." Vilém.

Dne 29. července 1914 telegrafoval car císaři Vilémovi : "Teší mne, že Jsi se vrátil do Německa. V této tak vážné chvíli Tě prosím, aby si mi účinně pomáhal. Hanebná válka byla vypovězena slabé zemi. Rozhořčení nad tím, které plně sdílím, je v Rusku ohromné. Předvídám, že velmi brzy nebudu už moci odporovat nátlaku, který je na mne konán a budu nucen učinit opatření, které přivodí válku. Aby se zamezilo neštěstí, jakým by byla Evropská válka, prosím Tě ve jménu našeho starého přátelství, aby si se vynasnažil ze všech sil přimět Svého spojence, aby nezacházel příliš daleko." Mikuláš.

Dne 29. července 1914 císař Vilém odpovídá carovi : "Dostal jsem Tvůj telegram a sdílím přání po zachování míru, nemohu však, jak jsem řekl ve svém prvním telegramu, považovat postup Rakouska-Uherska za hanebnou válku. Rakousko-Uhersko ví ze zkušeností, že sliby Srbska, jsou pouze na papíře, jsou naprosto nespolehlivé. Po mém názoru sluší postup Rakouska-Uherska považovat za pokus obdržet plnou záruku, že srbské sliby vtělí se také v činy. V tomto názoru jsem utvrzován prohlášením rakousko-uherského kabinetu. Rakousko-Uhersko nezamýšlí teritoriální výboje na úkor Srbska. Mám tedy za to, že je Rusku naprosto možné setrvat vůči rakousko-uhersko-srbské válce v úloze diváka, aniž by bylo nutno Evropu strhnout do nejstrašlivější války, jakou kdy zažila. Mám za to, že je přímá dohoda mezi Tvoji vládou a Vídní možná a žádoucí, dohoda, kterou jak jsem Ti už telegrafoval, snaží se má vláda ze všech sil podpořit. Vojenská opatření Ruska, které by Rakousko-Uhersko mohlo brát jako výhružku, urychlí ovšem neštěstí, kterému bychom my oba rádi zamezili. Také moje postavení jako zprostředkovatele, které jsem na sebe vzal k Tvému apelu na moje přátelství a pomoc, bylo by podkopáno."  Vilém.

Dne 30. července 1914 telegrafoval císař Vilém carovi : "Mému velvyslanci bylo uloženo, aby Tvou vládu upozornil na nebezpečí a těžké důsledky mobilizace. To samé jsem Ti sdělil ve svém posledním telegramu. Rakousko-Uhersko mobilizovalo pouze proti Srbsku a to jen část své armády. Jestliže Rusko, jak je tomu nyní dle Tvé zprávy a zprávy Tvé vlády, mobilizuje proti Rakousko-Uhersku, je ohrožena, ne-li znemožněna zprostředkovací úloha, kterou Jsi mne nejpřátelštějším způsobem pověřil a kterou jsem k Tvé výslovné žádosti přijal. Veškerá váha rozhodnutí spočívá nyní na Tvých bedrech. Nesou odpovědnost za válku nebo mír." Vilém.

Dne 30. července 1914 car Mikuláš telegrafoval císaři : "Děkuji Ti srdečně za Tvou rychlou odpověď. Posílám dnes večer Tatičeva (carův pobočník) s instrukcemi. Vojenská opatření, která nyní nabývají platnosti, byla usnesena už před pěti dny a sice na obranu proti přípravám Rakouska. Doufám z celého srdce, že tato opatření nijak nebudou působit na Tvou pozici zprostředkovatele, které si velice vážím. Potřebujeme Tvého silného nátlaku na Rakousko, aby  s námi došlo k dohodě."  Mikuláš.


 

Všeobecná mobilisace v Nizozemsku. Z Haagu, 31. července. Královna vydala vyhlášku, v níž se praví, že v Nizozemsku jest nebezpečí války. Nizozemská královna nařídila o 1 hod. 30 min. odpoledne výnosem okamžitou všeobecnou mobilisaci.

Neutralita Bulharska. Z Athén, 31. července. Bulharský vyslanec odevzdal dnes jménem vlády ministru zahran. záležitostí oficielní prohlášení o neutralitě Bulharska ve válce mezi Rakouskem-Uherskem a Srbskem.

 

Přístav sevastopolský uzavřen. Z Cařihradu, 31. července. Poloúřední Agence Ottomane oznamuje. Velký ruský válečný přístav sevastopolský byl pro všecky cizí lodě uzavřen.

Železniční spojení s Ruskem přerušeno. Z Vídně, 31. července. Cestujícím, kteří dnes chteli odejeti severní drahou do Varšavy, bylo sděleno, že jest to nemožno, poněvadž doprava na varšavsko-vídeňské dráze jest, počínajíc od Granice, přerušena.

Poplach ve Francii. Z Kolína n. R., 31. července. Köln. Ztg. oznamuje. Ve východních končinách Francie, zejména poblíž německých hranic, nastal v obecenstvu veliký polach. Vkladatelé přímo útočí na peněžní ústavy, jež namnoze byly nuceny zavříti svoje výplatní oddělení.

 

Všeobecná mobilizace v Rusku – vyhlášení hrozícího stavu nebezpečí války v Německu. Z Berlína, 31. července. Z Petrohradu došla dnes od německého velvyslance zpráva, že nařízena byla všeobecná mobilizace ruského vojska a loďstva. Na to císař Vilém nařídil vyhlášení stavu hrozícího nebezpečí války. Stav hrozícího nebezpečí války podmiňuje všechna vojenská opatření na hranicích a ku ochraně železnic, obmezení dopravy poštovní, telegrafní a železniční v zájmu vojenské potřeby. Dalším následkem jest vyhlášení válečného stavu, který jest totožný se stavem obležení v Prusku a zákaz uveřejňovati zprávy o pohybu vojska a o prostředcích obranných.

 

Mobilisace neznamená ještě válku. Považujeme za svou povinnost, přispěti k pokusům o uklidnění občanstva – přes jeho znepokojení a přes nebezpečí, že bude nám řečeno, že jsme upřílišenými optimisty. Situace je taková. Rusko nechce se spokojit s ujištěním Rakouska-Uherska, že naše monarchie nedotkne se územní državy Srbska, stanovené bukurešťskou mírovou smlouvou. Rusko chce dostati od naší monarchie ujištění, že ona nedotkne se politické nezávislosti Srbska, jejíž porušení mohlo by prý nastati po našem vítězství nad Srbskem. Rusko obává se prý příštího protektorátu Rakouska-Uherska nad Srbskem a ztráty své vážnosti čili, jak praví diplomatická mluva, „prestyže“ na Balkáně. Vzhledem k tomu chce Rusko býti připraveno na všechny možnosti a proto byla nařízena všeobecná mobilizace ruského vojska a válečného loďstva. Z úřední zprávy o této mobilizaci není dosud jasno, zda jde skutečně o mobilizaci v celém Rusku, ježto by do tohoto pojmu náležela na příklad i mobilizace ruských armádních sborů asijských. Nad to dlužno uvésti, že zpráva říšskoněmecké polooficiósní Wolffovy korespondenční kanceláře mluví jen o mobilizaci, týkající se asi dvou třetin evropského území Ruska. Je přirozeno, že za této situace činí bezpečnostní opatření také Rakousko-Uhersko a Německo. Náš mocnář nařídil proto mobilisaci všeobecnou, t.j. mobilisaci i sborů dosud nemobilizovaných. Německý císař nařídil „stav válečného nebezpečí“, jehož pojem je vysvětlen v berlínské úřední zprávě. Tento stav neznamená dosud ani mobilisaci, neřknu-li vypovědění války. Mobilisovati značí doslovně učiniti mobilním, pohyblivým, připraveným. Je jistota nejen právem ale i povinností mocnářů zabezpečit říši takovým opatřením vůči všemožným událostem. Tak stalo se nyní. Ale bylo by přes všecku starost a přes všechen strach obyvatelstva nemístno mluviti o bezpodmínečné neodvratnosti války velmocí. Mobilisace neznamená válku, mobilizace může býti každé chvíle zase zrušena, když odpadne příčina, pro kterou byla nařízena.

 

Arcikníže František Salvator. Z Vídně, 31. července. Jeho Veličenstvo císař vydal tento Nejvyšší vlastnoruční list: Milý hrabě Stürgkhu! Jmenuji Svého pana zetě arciknížete Františka Salvátora generálním inspektorem dobrovolné zdravotní péče.

Přihlášky v kancelářích červeného kříže. Z Vídně, 31. července. V ústřední kanceláři rakouské společnosti Červeného kříže hlásí se množství žen a dívek každého stáří ke službám všeho druhu. Dosud ohlásilo se 6000 dívek a žen k účasti na kursech pro vzdělávání výpomocných ošetřovatelek nemocných. Dnes dostavila se choť ministra zahran. záležitostí hr. Berchtolda k presidentu spolku hr. Traunovi, aby mu sdělila, že paní arcikněžna Marie Josefa zamýšlí povolati do Augartenského paláce dámský výbor, jenž by pečoval o zhotovování a opatřování prádla pro raněné. Stále docházejí velké peněžité dary pro Červený kříž.

Princ Ferdinand Lobkovic nastoupil vojenskou službu. Bývalý nejvyšší zemský maršálek Ferdinand princ Lobkovic, jemuž jsou 64 leta a jenž byl majorem dragounského pluku číslo 14, nastoupil vojenskou službu jako ordonanční důstojník ve válce.

 

Manifestace v Praze. Z Prahy, 31. července. Dnes před 9. hod. večer shromáždil se mnoho tisíc lidí čítající dav před budovou sborového velitelství, kam přitrhla vojenská hudba zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 s průvodem nastoupivších záložníků. Hudba zahrála především hymnu rakouských národů, kterou vyslechlo shromážděné obecenstvo s obnaženou hlavou a nadšeně ji přijalo. Sborový velitel baron Giesl provolal pak z balkonu budovy sborového velitelství trojnásobné „Sláva“ Jeho Veličenstvu císaři, což vzbudilo ve shromážděném obecenstvu jásavé nadšení. Na to provolal polní podmaršálek šlechtic Schwerdtner trojnásobné „Sláva“ Jeho Excelenci sborovému veliteli. Průvod manifestantů odebral se pak před budovu místodržitelství, kde hudba zahrála „Pochod Radeckého“ a pak za všeobecného nadšení hymnu rakouských národů, kterou vyslechl zatím ještě se více rozmnoživší dav s obnaženou hlavou. Místodržitel kníže Thun provolal pak s okna budovy místodržitelství trojnásobné „Hoch“ a „Sláva“ Jeho Veličenstvu, jež došly nadšené ozvěny. Štábní důstojník provolal trojnásobné „Sláva“ panu místodržiteli, což manifestanti nadšeně opakovali. Konečně zahrála hudba za vzrušeného nadšení obecenstva „Píseň prince Evžena“.

 



Všeobecná mobilizace. Z Vídně, 31. července. Dle úřední zprávy z 31. července t. r. ráčil Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo naříditi všeobecnou mobilisaci vojska, válečného loďstva a obou zeměbran, jakož i vyzvání a svolání domobrany. Toto opatření má příčinu v mobilisaci, nařízené v Rusku. Opatření, nařízené Jeho c. a k. Apoštolským Veličenstvem nemají pražádné agresivní tendence, nýbrž jde pouze o opatření, učiněné z opatrnosti k nezbytné ochraně mocnářství.

 

Německé ultimátum Rusku. Z Berlína, 31. července. Podáno v 10 hod. 15m. večer, přibylo do Vídně 1. srpna v 6 hod. večer. Vládní Norddeutsche Allgemeine Zeitung píše. Jelikož sprostředkovací práce, podniknutá na přání samotného cara, byla ruskou vládou přerušena všeobecnou mobilisací ruské armády a námořnictva, oznámila vláda Jeho Veličenstva císaře dnes v Petrohradě, že pomýšlí se na mobilisaci německé armády, jestliže Rusko nezastaví do 12 hodin válečné přípravy a nepodá o tom určité prohlášení. Zároveň byl zaslán francouzské vládě dotaz, jak se zachová v případu německo-ruské války?

 

Německo vysvětluje. Z Berlína, 1. srpna. Norddeutsche Allgemeine Zeitung uveřejňuje ve zvláštním vydání článek nadepsaný „Co předcházelo“, ve kterém se zabývá především vývojem rakousko-uhersko-srbského konfliktu a zdůrazňuje, že v tom případě, kdy Rusko převzalo roli ochránce Srbů v jejich úsilí směřujícím k rozbití monarchie rakousko-uherské, přišel v úvahu životní zájem Německa, totiž neoslabené trvání monarchie s námi spojené, jehož potřebujeme k zachování našeho vlastního velmocenského postavení uprostřed protivníků z východu a západu. Na to se praví, jak Německo s největší oddaností poskytlo pomocnou ruku všem snahám směřujícím k zachování míru evropského, zvláště všem anglickým krokům, směřujícím ku sprostředkování mezi Vídní a Petrohradem.

 

Přípravy k odjezdu ruského a francouzského velvyslance z Vídně. Z vídně, 1. srpna. Na ruském vyslanectví činěny byly již včera přípravy k odjezdu. Odjezd ruského velvyslance Šebeka, jakož i francouzského velvyslance z Vídně očekává se v neděli.

 

Švýcarsko mobilisuje. Z Bernu, 1. srpna. Švýcarská spolková rada usnesla se na všeobecné, okamžité mobilisaci švýcarské spolkové armády.

Neutralita Dánska. Z Kodaně, 1. srpna. Ministerstvo zahraničních záležitostí sděluje. Ježto mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem vypukla válka, rozhodla se vláda, aby Dánsko za této války zachovalo naprostou neutralitu s poukazem na královské nařízení z 20. prosince 1912.

Neutralita Norska. Z Kristianie (Kodaň), 1. srpna. Dle vydaného královského nařízení bylo usneseno, že Norsko za nynější války zachová úplnou neutralitu.

Belgie mobilisuje. Z Bruselu, 1. srpna. Vláda nařídila mobilisaci.

Provolání k francouzskému národu. Z Paříže, 1. srpna. President republiky a členové vlády se usnesli vydati ke francouzskému národu toto provolání. Od několika dní se situace v Evropě značně zhoršila. Přes úsilí diplomacie se obzor značně zatemnil. V této chvíli mobilisuje několik národů své válečné síly, i dokonce země, které jsou chráněny neutralitou, soudily, že musí učiniti toto opatření z opatrnosti. Mocnosti, jejichž ústavní nebo vojenskké zákonodárství se nerovná našemu, zahájily bez mobilisačních dekretů přípravy nebo pokračovaly v přípravách, jež se rovnají mobilisaci, a znamenají už její provedení. Francie, která projevuje svou vůli k míru, která v tragických dnech radila Evroě k umírnění, a která poskytla živoucí příklad rozumu, sesílila své úsilí k zachování světového míru. 

 

Německo vypovědělo Rusku válku. Z Petrohradu, 2. srpna. Petrohradská telegrafní agentura oznamuje. Německý velvyslanec odevzdal včera v 7 hod. 30 min. večer jménem své vlády ministerstvu zahraničních záležitostí vypovězení války.

Z Berlína, 2. srpna. Wolffova kancelář oznamuje. Když sem došla zpráva o všeobecné ruské mobilisaci, bylo uloženo německému velvyslanci v Petrohradě, aby vyzval ruskou vládu, aby zastavila mobilisaci proti nám a našemu rakousko-uherskému spojenci a aby o tom do 12 hodin učinila zde závazné prohlášení. Tento rozkaz byl dle zprávy hr. Pourtalesa v noci z 31. července na 1. srpna o půlnoci proveden. Zpráva velvyslance o odpovědi ruské vlády na náš dotaz podmíněný určitou lhůtou sem nedošla, ačkoliv jsme konstatovali, že ruské telegrafní spojení ještě funguje.

První potyčky na německo-ruských hranicích. Z Berlína, 2. srpna. Velký generální štáb německý obdržel dnes tuto zprávu. Dnes v noci došlo k útoku ruských hlídek. Útok byl odražen. Na německé straně byli dva muži lehce zraněni. Ztráty Rusů nejsou zjištěny. Napadlo tudíž Rusko území německé říše a zahájilo válku.

Z Berlína, 1. srpna. Německá hlídka byla dnes odpoledne 300m. od ruských hranic překvapena střelbou ruské hlídky a opětovala palbu. Na žádné z obou stran nebylo ztrát.

Německo vtrhlo již do Lucemburska. Z Berlína, 2. srpna. Wolffova kancelář sděluje. Lucembursko bylo na ochranu tamních německých drah obsazeno oddíly VIII. armádního sboru německého.

Ruský velvyslanec opustí Berlín. Z Berlína, 2. srpna. Wolffova kancelář sděluje. Ruskému velvyslanci Zverbejevu byly doručeny pasy.

Rusko-německá válka. Německo vypovědělo Rusku předevčírem v 7 hodin 30 minut válku. Na předvčerejšek v noci podnikly ruské hlídky proti německým hlídkám na německém území nezdařený útok. Rusko napadlo dle znění berlínské zprávy, sdělené poloúředně i z Vídně, území německé říše a zahájilo válku. Historie Evropy pokročila v hodinách mílovými kroky. Německo dalo Rusku dvanáctihodinné ultimatum ku zastavení mobilisace proti Německu a Rakousko-Uhersku, a otázalo se Francie, jak se zachová v případu rusko-německé války. Formální odpověď Ruska k tomuto vyzvání v ustanovené lhůtě nedošla, i byla předevčírem po 5. hodině odpolední nařízena všeobecná mobilisace německé armády. Francie odpověděla Německu nepřímo vyhlášením mobilisace, jež stalo se skoro v touž hodinu jako v Německu. Rakousko-německou spolkovou smlouvou, jejiž znění bylo svého času úředně prohlášeno, zavazují se Rakousko-Uhersko a Německo ku vzájemné branné pomoci pro případ útoku Ruska. Není dojista pochyby, že dle názoru Rakouska-Uherska a Německa tento případ nyní nastal. Znění trojspolkové smlouvy čili smlouvy o přístupu Itálie k rakousko-německému spolku veřejnosti není známo, ale není jistě pochybnosti, že Itálie bude rovněž účastna vojensky ve válečných konfliktech, stihnuvších její spojence. Lze proto v nejbližší době očekávati úřední ohlášení o přístupu Itálie. Objeví se tedy trojspolek s ohromnou svou brannou mocí zcelen a jednotný ve válečné připravenosti. Rusko-německá válka volá na kolbiště válečné také spojence Ruska, Francii. Do této chvíle není ještě známo, je-li mezi Francií a Německem ještě stav míru nebo již stav válečný, ale rozhodující této otázky musí přinésti hodiny nejblíže příští. Francouzsko-ruský spolek tvoří s Anglií tak zvanou trojdohodu. Anglická vláda neprohlásila zatím ještě, jak se zachová vůči nastávající válce velmocí, s nimiž je spojena dohodou. Postup Anglie, mohutného jejího loďstva, je ovšem velmi významný jak pro děje bezprostředně válečné, tak pro hospodářské poměry. Také o rozhodnutí Anglie musí v nejbližších hodinách dojíti úřední zpráva, ježt poslední projevy jejich řídicích státníků o tom nepodaly určitého vysvětlení. Neutrální státy evropské – Švýcarsko, Belgie a Holandsko – nařídly rovněž mobilisaci k obhájení své neutrality čili ku zaručení své bezpečnosti proti svému zatažení ve válečné děje. Balkánské státy a ostatní menší státy evropské, pokud jsou nynějšími událostmi dotčeny, prohlásily již nebo prohlásí, jak lze s určitostí očekávati, že k nastávající válce zachovají se neutrálně. Evropa, ba celý svět ocitly se v předvečeru války, jež co do svého ohromného rozsahu a dosahu nemá v dějinách příkladu. Všecko lidstvo bude více nebo méně, bezprostředně nebo prostředně, zasaženo průběhem nebo důsledky této války.

K dotazu Německa, jak zachová se Francie k rusko-německé válce, odpověděla francouzská vláda poukazem k nutnosti mobilisace své armády jako přípravy na každou možnost a k ochraně svého území i jako nejlepší prostředek ku zajištění míru se cti. Zároveň prohlásila francouzská vláda, že bude pokračovati ve svém diplomatickém úsilí za účelem pokojného rozřešení krise a že doufá v úspěch. Tuto odpověď Francie považují prý rozhodující činitelé Německa za vyhýbavou, i jest nyní velmi závažnou otázkou, jak zařídí tito činitelé další svůj postup vůči Francii. Neváháme vysloviti svůj názor, že podivení vzbudilo prohlášení Itálie o zachování neutrality. Současně nařídila italská vláda částečnou mobilisaci, avšak beze zprávy, zda děje se tak k ochraně její neutrality. Velmi napjatě očekáváno je prohlášení stanoviska Anglie k nynějším událostem. Úředně není o tom dosud nic známo. Vládní Westminster Gazette však uveřejnila toto prohlášení. Anglie bude usilovati o sprostředkování a bude bez závazků státi mezi oběma tábory, ježto nemá žádných závazných povinností. Německo však ví, že jsou jisté smlouvy, jejichž porušením by se Anglie přivedla do těžké situace, a že jsou jisté možné vývoje francouzsko-německého zápasu, které by mohly vydrážditi veřejné mínění a odvrátit Anglii od nynějšího úmyslu, setrvati, pokud jen možno bude, v neutralitě.

 

Nerozhodnost Rumunska. Z Bukurešti, 2. srpna. Časopis Seara odmítá jakoukoliv pochybnost o stanovisku Rumunska v případu veliké války. Nebezpečí Rumunska jest na straně Ruska. Místo Rumunska jest tedy po boku trojspolku. Časopis Adeverul odmítá součinost jak s Ruskem, tak také s Rakousko-Uherskem, ale jest smutnou skutečností, že Rumunsko se jednou musí přece rozhodnouti. Bude-li nutno, půjde s Rakousko-Uherskem, bude-li nutno, půjde s Ruskem. Prozatím musí býti v nejlepším toho slova smyslu připraveno. Časopis Seara píše. Bylo by šílenstvím míti za to, že Rusko, které s veškerou mocí potírá Rakousko-Uhersko, aby jenom dosáhlo panslavistického ideálu, připustilo by veliké Rumunsko. To by znamenalo, že zničí se jednou rukou co druhá vytvořila. Po zničení Rakouska-Uherska přišlo by na řadu Rumunsko. Proto bylo by pro Rumunsko pravou národní sebevraždou, kdyby v případu konfliktu zaujalo stanovisko Rusku příznivé. Byl by to zločin na Rumunsku, zločin na civilisaci.

 

Armádní rozkaz sborového velitele v Sarajevě. Ze Sarajeva, 2. srpna. Sborový velitel svob. pán Appel vydal k vojákům XV. sboru tento rozkaz. Jeho Veličenstvo náš nejmilostivější císař a král vypověděl, spoléhaje na vždy věrnou brannou moc a opíraje se o dobré právo, království srbskému mír. Slovo, vysvobozující nás všechny z teskných pochyb, bylo proneseno. Mocná bouře dlouho zadržovaných citů opravdového nadšení pro čest a velikost vlasti burácí na širých pláních mocnářství. Naše zbraně nejsou namířeny proti srbskému lidu, ani proti srbskému kmeni, z něhož tak četní konají v našich řadách čestně a věrně svoji povinnost. Jim všem, kteří jsou věrni dědičnému panovnickému rodu a mocnářství, tiskneme podanou bratrskou ruku. Válčíme proti slabé vládě srbského království, která odepřela zadostiučinění za zločin, spáchaný její poddanými. Proti oněm zfanatizovaným vůdcům, kteří po léta beztrestně, slovem i písmem, popuzovali proti důstojnosti a existenci mocnářství a kteří si troufali své zločinné úmysly uskutečniti v hranicích naší vlasti opovrženíhodnými prostředky. Pozvedáme své zbraně proti oněm vrahům a těm, kdož stáli za nimi, jimž v Sarajevě padli následník trůnu a jeho choť za oběť jako mučedníci za budoucnost vlasti. Nechť pocítí vaši trestající ruku, neboť neustaneme dříve, až nepřítel sražen k zemi odpyká, co bylo spácháno. V rozkazu apeluje se na ctnosti vojínů a rozkaz končí těmito slovy: „Jménem Páně, ku předu !“

Odchod vojska z Brna. Z Brna, 2. srpna. Za odchodu vojenského transportu došlo dnes v Brně k imposantnímu projevu pro armádu. Vojsko bylo na pochodu městem pozdravováno bouřlivým jásotem nepřehledného zástupu, který obsadil ulice, okna a dokonce i střechy. Jásot nalezl u mužstva nadšenou ozvěnu. Na Velkém náměstí byla krátka zastávka a za zvuků „Modlitba před bitvou“ dán povel k modlitbě. Na nádraží dostavili se vojenští funkcionáři, místodržitel svob. pán Bleyleben, biskup Dr. hr. Huyn, zemský hejtman hr. Serenyi a starosta Dr. ryt. Wieser. Na jadrný proslov divizionářův odpověděl místodržitel krátkou ohnivou řečí, která vyzněla v provolávání slávy Jeho Veličenstvu císaři, které bylo přijato s bouřlivým nadšením. Na to udělil biskup Dr. hr. Huyn vojsku požehnání.

 

Švédsko mobilisuje. Ze Štokholmu, 3. srpna. Ministr vojenství nařídil na ochranu neutrality Švédska mobilisaci a to pro zálohy a pozemní armádu na pobřežích království, dále pro vojsko na ostrově Gottlandu a konečně pro vojenské posádky v pevnostech. Dále bylo nařízeno předčasné svolání nováčků, kteří měli nastoupiti službu v příštím měsíci.

Mobilisace a stav válečný v Turecku. Z Cařihradu, 3. srpna. Události v Evropě a mobilizace turecké armády, jež byla ještě v noci za víření bubnů vyhlášena, způsobila zde živý rozruch. V celé říši byl vyhlášen stav obležení. Ottomanské obchodní lodi zastavily plavbu v Černém a Egejském moři.

Řecko zůstane neutrální. Z Athén, 3. srpna. Včerejší ministerská rada usnesla se, že Řecko má zachovati nestrannost. Od mobilizace bylo upuštěno.

 

Papež o evropské válce. Z Říma, 4. srpna. Papež dnes přijal průvod poutníků z Kolumbie. Na proslov kolumbijského vyslance odpověděl svatý otec řečí, v níž projevil politování nad strašným neštěstím, které hrozí Evropě a doporučil poutníkům, aby se modlili, aby se mocnosti dohodly, aby se válka nerozšířila a aby peklo nezvítězilo.

Císař Červenému kříži a nemajetným rodinám branců. Z Vidně, 4. srpna. Jeho veličenstvo povolil u příležitosti nynějšího válečného stavu ze svých soukromých prostředků na účele Červeného kříže a na podporu nemajetných rodin povolaných branců v Rakousku půl milionu korun, které budou na zmíněné účely stejně rozděleny. Jeho Veličenstvo věnoval dále ze svých soukromých prostředků na účely uherského Červeného kříže a na podporu branců v Uhrách obnos stejné výše a za stejných modalit a pro nemajetné rodiny povolaných branců z Bosny a Hercegoviny 100.000 korun.

 

Německý říšský kancléř o válce. Z Berlína, 4. srpna. Říšský kancléř Bethmann-Hollweg nejprve svaloval vinu za nynější válku na Rusko, jež prý Němcům vrhlo pochodeň požáru do domu. Od prvního vypuknutí konfliktu mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem pracuje Německo v tom smyslu, že tento spor musí býti omezen na Rakousko-Uhersko a Srbsko. Všechny kabinety, zejména Anglie, zastávají toto stanovisko. Jen Rusko prohlásilo, že musí spolurozhodovati při vyřízení tohoto konfliktu. Tím počíná nebezpečí evropské zápletky. V další řeči líčil kancléř celou diplomatickou akci v Německa v Petrohradě a pravil, že car prosil císaře Viléma o sprostředkování, ale při tom že Rusko mobilizovalo. Německé prostředkování mělo už úspěch potud, že Vídeň opět zahájila přímé rozpravy s Petrohradem. Dříve ještě, nežli nastává rozhodnutí ve Vídni, přichází zpráva, že Rusko celou svoji brannou moc, tedy také proti nám mobilizuje. Ruská vláda, která z našich opětovných ujištění věděla, co mobilizace proti nám znamená, nám ji nenotifikuje, nepodává k ní žádného vysvětlení. Císař byl tudíž, když vytčená lhůta dávno uplynula, dne 1. srpna v 5 hod. odpol. nucen mobilisovati naši brannou moc. Zároveň museli jsme si zjednati jistotu, jak se zachová Francie. Na náš určitý dotaz, zůstane-li ve válce mezi Německem a Ruskem neutrální, odpověděla nám, že učiní, jak budou žádati její zájmy. To bylo vyhýbání se naší otázce, ne-li záporná odpověď. Přes to nařídil císař, aby francouzské hranice byly bezpodmínečně respektovány. Tento rozkaz byl co nejpřísněji zachován až na jedinou výjimku. Francie, která mobilizovala v tutéž hodinu jako my, prohlásila nám, že bude respektováno pásmo 10 km na hranicích, a co se stalo ve skutečnosti? Aviatikové házející pumy, na říšské území vniknuvší hlídky a setniny. Tím porušila Francie, ačkoliv nenastal ještě válečný stav, mír a podnikla skutečně útok. Pokud jde o onu výjimku, obdržel jsem od náčelníka generálního štábu tuto zprávu. Ze stížností francouzských úřadů do porušení hranic námi lze přiznati jen jedinou. Proti výslovnému rozkazu překročila hlídka 14. armádního sboru, vedená, jak se zdá, důstojníkem, dne 2. t. m. hranice. Byla patrně postřílena. Jen jeden muž se vrátil. Ale dávno před tím, než dolšlo k tomuto jedinému nepatrnému překročení hranic, vrhali francouzští aviatikové pumy na naše dráhy a francouzské vojsko podniklo útok na naše pohraniční stráže v průsmyku Schluchtském. Naše vojsko omezilo se podle rozkazu od počátku na pouhou obranu. To jest pravda. My jsme v obraně z nouze a nouze nezná žádného zákona. Naše vojsko obsadilo Lucemburk a vstoupilo snad už na belgické území. To odporuje příkazu mezinárodního práva. Francouzská vláda prohlásila sice v Bruselu, že chce respektovati neutralitu Belgie, pokud ji respektuje odpůrce, ale věděli jsme, že Francie byla připravena k výpadu. Francie mohla čekati, my nikoli. Francouzský vpád do našeho boku na dolním Rýnu mohl býti osudným. Byli jsme proto nuceni přenésti se přes oprávněný protest lucemburské a belgické vlády. Bezpráví, které jsme tím spáchali, opětně odčiníme, jakmile dosáhneme svého vojenského cíle. Kdo jest tak ohrožen jako my a bojuje za své nejvyšší statky, musí pomýšleti jenom na to, jak se proseká. Jdeme ruku v ruce s Rakouskem-Uherskem. Co se týče chování Anglie, podalo prohlášení, kterí sir Eduard Grey učinil včera v anglické dolní sněmovně, stanovisko, které anglická vláda zaujímá. Sdělili jsme anglické vládě, že pokud Anglie zachová neutralitu, naše loďstvo nenapadne severní pobřeží Francie a že nedotkneme se teritoriální integrity a neodvislosti Belgie. Toto prohlášení opakuji zde veřejně, před celým světem a mohu jen doložiti, že pokud zůstane Anglie neutrální, my též bychom byli ochotni ve případě vzájemnosti nepodnikati nepřátelských operací proti francouzským lodím obchodním. Opakuji slovo císařovo. S čistým svědomím jde Německo do boje. Bojujeme za ovoce své pokojné práce, za dědictví velké minulosti a za svou budoucnost. 50let ještě neminulo, o kterých Moltke pravil, že musíme státi vyzbrojeni, abychom hájili vymoženosti z roku 1870. Nyní uhodila velká hodina zkoušky pro náš lid. Ale s jasnou jistotou hledíme ji vstříc. Armáda naše stojí v poli, loďstvo jest připraveno k boji. Za nimi stojí celý německý národ.


 

Král spojeného království Velké Británie, Irska a britských dominií, císař Indie Jiří V. a prezident Francouzské republiky Raymond Poincaré.

 

Paříže, 4. srpna. President republiky vydal ke sněmovně poselství, v němž se prohlašuje, že Francie jest obětí brutálního útoku. Před vypovězením války, před odjezdem německého velvyslance bylo francouzské území porušeno. Od více než 40 let vzdali se Francouzi v pravé mírumilovnosti přání po oprávněných obnovách a dali příklad velikého národa, který své opětné sesílené moci používal jen v zájmu pokroku a humanity. Francii nemůže býti od počátku krise vytýkána žádná akce, žádné gesto, žádné slovo, které by nebylo bývalo ochotné a pokojné. V hodině vážných bojů může Francie dáti si slavně svědectví, že až do posledního okamžiku usilovala s nejkrajnějším napětím, aby bylo válce vyvarováno. Ráno toho dne, kdy náš spojenec a my veřejně jsme vyslovili naději, že vyjednávání za auspicií (patronát) kabinetu londýnského bude míti průběh pokojný, vypovědělo Německo Rusku válku, vniklo na území lucemburské, urazilo národ belgický a pokusilo se zrádně nás pomocí diplomatických rozprav překvapiti. Francie však stejně bdělá jako pokojná, byla hotova methodicky provésti mobilisaci, dovolenou pro naše pohraniční ochranné vojsko. Zmužilá armáda povstala, aby hájila čest a prapor vlasti. President poukazuje pak na svornost země a vyslovuje obdiv a důvěru všech Francouzů k pozemnímu vojsku a k moci námořní. Sjednocenému ve společném citu národu sekunduje spojenecké Rusko a podporuje ho loyálním přátelstvím Anglie.

Sir Eduard Grey o stanovisku Anglie. Z Londýna, 4. srpna. Ve včerejší schůzi dolní sněmovny učinil sir Eduard Grey prohlášení, ve kterém pravil, že jest nyní zcela jasno, že mír evropský nemůže býti zachován. Vyzval  pak sněmovnu, aby otázku porušení míru posoudila se stanoviska britských zájmů, jakož i cti a závazků Velké Británie a prosta vášně. Kdyby dokumenty byly uveřejněny, ukázalo by se, jak upřímně a s jak velikými nadějemi Anglie usilovala o zachování míru. Můj osobní názor jest tento. Francouzské loďstvo nalézá s ve Středozemním moři, severní pobřeží Francie není chráněno. Kdyby připlulo cizí loďstvo, nalézající se s Francií ve válce, a kdyby napadlo její nechráněné pobřeží, nemohla by k tomu Anglie klidně přihlížeti. Rekapitulujeme především dějiny belgické neutrality. Britské zájmy jsou v otázce stejně silné jako roku 1870. Anglie nemůže své závazky pojímati méně vážně nežli učinil Gladstone roku 1870. Když začala mobilizace, telegrafoval francouzské a německé vládě, zda-li budou respektovati belgickou neutralitu. Francie odpověděla, že jest k tomu ochotna, jestliže druhá mocnost tuto neutralitu neporuší. Německý státní tajemník odpověděl, že nemůže odpověděti, pokud neporadí se s říšským kancléřem a císařem, dával však na jevo, že pochybuje, zdali by bylo možno dáti odpověď, protože by odpovědˇodhalila plány německé. Grey pak sdělil, že Anglie byla minulého týdne sondována, zdali by Anglii uspokojilo, kdyby byla integrita Belgie po válce obnovena. Grey odpověděl, že Anglie by nemohla své zájmy a závazky zašantročiti. Státní tajemník přečetl telegram krále belgického králi Jiřímu, který obsahoval důtklivý appel na intervenci Anglie k ochraně neodvislosti Belgie. Tato intervence, pravil Grey, stala se posledního týdne. Kdyby byla ztracena neodvislost Belgie, byla by také neodvislost Hollandska ztracena. Parlament měl by uvážiti, jaké britské zájmy jsou v sázce, kdybychom v takové krisi chtěli utéci. Neučinili jsme doposud žádného závazku o vyslání expedičního sboru mimo zem. Mobilisovali jsme loďstvo a chystáme se mobilizovat armádu. Musíme býti připraveni. Soudím, že když země si uvědomí, co jest v sázce, bude podporovati vládu rozhodně a vytrvale.

Celá trojdohoda sjednocena válkou. Události největšího dosahu politického i vojenského v dosavadním vývoji nastávajícího evropského zápolení je vypovědění války Anglie Německu. Příčinu k tomu zavdalo Anglii v první řadě porušení neutrality Belgie Německem.

 

Itálie zůstane neutrální. Římská oficiosní „Tribuna“ přináší tuto notu: „Jsme z rozhodujícího místa zmocněni k prohlášení, že italská vláda ani dle doslovného znění ani dle ducha spolkové úmluvy nepovažuje za voji povinnost súčastniti se války, která nemá obranného rázu. Vláda vyhražuje si později zkoumati, kterak při hájení italských zájmů zachovati blahovolné stanovisko vůči spojencům.“

 

Úkoly studujících v době válečné. Z Brna, 4. srpna. Rektor zdejší české techické školy císaře Františka Josefa, Smrček, vydal k studentstvu provolání, aby pokud není povinno vojenskou službou, uplatnilo se u Červeného kříže, při pracích inženýrských, melioračních a zemědělských a všude tam, kde následkem povolání záložníků do zbraně jest nedostatek dělníků, a aby plnilo svou vlasteneckou povinnost na ochranu vlasti. Zároveň usnesl se profesorský sbor vysoké české školy technické propujčiti Červenému kříži místnosti nové budovy a věnovati přiměřenou peněžní částku.

Arcikněžna Marie Valerie ve spolkovém domě Červeného kříže. Z Vídně, 5. srpna. Včera dostavily se arcikněžny Marie Valerie, protektorka rakouské společnosti Červeného kříže, a Marie Terezie do spolku domu červeného kříže, aby si daly podati zprávu o stavu prací v různých oborech péče o raněné a nemocné vojáky. Arcikněžna Marie Valerie byla zvlášť potěšena, když slyšela, že se přihlásil tak četný počet paní a dívek ze všech kruhů obyvatelstva k dobrovolnému ošetřování nemocných. Arcikněžně Marii Valerii byla představena řada dam, jimž obě paní arcikněžny poděkovaly co nejvřeleji za jich námahu. Ze spolkového domu jela arcikněžna Marie Valerie do augartenského paláce, aby prohlédla tam místnosti, jež určila arcikněžna Marie Josefa pro ubytování nemocných a raněných vojínů. Jasou to vesměs jasné, vzdušné místnosti v zámku. Arcikněžna Marie Valerie vyslovila jako protektorka Červeného kříže arcikněžně Marii Josefě také nejsrdečnější díky za horlivost, s kterou věnuje se řízení dámského komitétu v augartenském paláci instalovaného, jenž pracuje na zhotovování a opatřování prádla pro raněné.

 

Anglie a Rakousko. Z Vídně, 5. srpna. V diplomatických kruzích se prohlašuje, že Anglie pravděpodobně nevypoví válku rakousko-uherské monarchii.

Neutralita Spojených států. Z Washingtonu, 5. srpna. President Wilson vydal prohlášení neutrality Spojených států.

 

Arcikníže Josef Ferdinand Salvator velitelem v Tyrolsku. Z Vídně, 5. srpna. Jeho Veličenstvo císař jmenoval velitele třetí pěší divize polního podmaršálka arciknížete Josefa Ferdinanda Salvatora velitelem XIV. sboru, velícím generálem v Innsbruku a velitelem zeměbrany v Tyrolsku a Vorarlbergu.

 

Rakousko-Uhersko vypovědělo formálně Rusku válku. Z vídně, 6. srpna. Zvláštní vydání „Wiener Zeitungu“ oznamuje v úřední části: Na základě Nejvyššího zmocnění ze dne 5. t. m. bylo uloženo c. a k. velvyslanectví v Petrohradu, aby carskému ruskému ministru zahraničních záležitostí odevzdal notu tohoto znění: (Následuje francouzský text.) Český překlad této noty zní : Z rozkazu své vlády pokládá si podepsaný rakousko-uherský velvyslanec za čest sdělit Jeho Excelenci panu ruskému ministru zahraničních záležitostí: Vzhledem na hrozivý postup Ruska v konfliktu mezi rakousko-uhersku monarchií a Srbskem, jakož i vzhledem ke skutečnosti, že Rusko se domnívalo v důsledku tohoto konfliktu, že má zahájiti dle sdělení berlínského kabinetu nepřátelství proti Německu a že toto, jest tím ve válečném stavu se jmenovanou mocností, má Rakousko-Uhersko rovněž za to, že jest s Ruskem ve válečném stavu.

Ruskému velvyslanci Šebekovi ve Vídni doručeny pasy. Z Vídně, 6. srpna. Císařskému ruskému velvyslanectví u c. a k. dvora p. šl. Šebekovi byly doručeny pasy. Rakousko-uherský velvyslanec u císařského ruského dvora hr. Szapary byl vyzván, aby požádal o své pasy a pokud možno ještě dnes opustil Rusko.

Srbsko vypovědělo Německu válku. Z Berlína, 6. srpna. Srbsko vypovědělo prostřednictvím svého zdejšího diplomatického zástupce válku německé říši.

Projev uherských Slováků. Z Pešti, 6. srpna. Orgán slovenské národní strany „Narodne Novine“ v Turčanském svatém Martine uveřejňuje provolání, ve kterém se praví, že příslušníci slovenského národního kmene s vlasteneckým nadšením uposlechli výzvy Nejvyššího vojenského pána. V provolání se praví dále: Naše jest dáno láskou a věrností, kterou chováme k Nejvyššímu vladařskému domu. Jsme stále pamětliví bezpočetných dobrodiní a projevů milosti, kterých se našemu národu dostalo na nejvyšším místě i v kritických dobách. Nás oduševňuje dále vroucí snaha, abychom uhájili náš nejdražší po předcích zděděný poklad, naši slovanskou národnost. Toto přání zachovati naši individualitu jako národnosti vedlo nás k přesvědčení, že tak malým národním kmenům jako my a jako jsou jiní i větší národní kmenové v zemi nejlépe vyhovuje, žijeme-li v takovém státním útvaru, jako Uhersko a jako jest toto mocnářství. Naše srdce, naše vlast, naše tisíciletá tradice, věrnost k dynastii, láska k vlasti nám přikazují, abychom se neuchylovali od zásad, stanovených už našimi předky. Jako slovanský národní kmen nepopíráme pokrevní příbuznost s kterýmkoliv jiným slovanským národním knenem. Zřetel na tuto pokrevní příbuznost nemůže a nesmí nám však překážeti, abychom plně dostáli svým povinnostem jako poddaní a vlastenci.

 


Nejvyšší armádní a námořní rozkaz Jeho Veličenstva císaře a krále.

Z Vídně, 7. srpna. Jeho Veličenstvo císař vydal tento Nejvyšší armádní a námořní rozkaz: nadšením spěchají branci všech Mých národů k praporu a vlajce. Dříve nežli se očekávalo, dosahují branné síly válečného stavu. Každý z Mojich hodných vojínů ví, že musíme odrážeti záštiplné útoky a ve spolku s naším slávyplným spojencem bojovati za věc spravedlivou. Pevná páska věrnosti k Vašemu Nejvyššímu veliteli a k vlasti Vás obepíná. Vy, Moji hodní, jděte s jistou nadějí do těžkých bojů, které Vás očekávají. Vzpomínejte otců Svých, kteří v nesčíselných bojích a bouřích třímali vysoko prapory a nesli vlajku k vítěznému boji. Následujte jich horlivě ve statečnosti a vytrvalosti, ukažte nepřátelům, co dovedou dokázati Moji národové proniknutí vřelou láskou k vlasti a svorně k sobě semknutí!  Bůh žehnej Vám, Moji stateční bojovníci, vediž Vás k vítězství a slávě!

Ve Vídni, 6. srpna 1914.                                                            F r a n t i š e k  J o s e f   v.  r.


 

Císař Vilém k německému vojsku a námořnictvu. Z Berlína, 6. srpna. Námořní věstník uveřejňuje následující nejvyšší výnos k německému vojsku a německému námořnictvu: Po 43leté době míru volám německé branné mužstvo do zbraní. Jde o to, aby naše nejsvětější statky, vlast a domácí krb byly chráněny proti bezbožnému přepadnutí. Nepřátelé kol do kola, tj. znamení situace. Nastává nám těžký boj a velké oběti. Spoléhám, že starý válečný duch ještě žije v německém národě, onen mohutný válečný duch, který napadne nepřítele, kde ho najde, ať to stojí cokoliv, duch, který odedávna byl postrachem a hrůzou pro naše nepřátele. Důvěřuji ve Vás, němečtí vojáci. V každém z vás žije vroucí nezdolná touha po vítězství. Každý z Vás dovede zemříti jako hrdina, musí-li to býti. Mějte na paměti naši slavnou velikou minulost, mějte na paměti, že jste Němci. Bůh nám pomáhej! V Berlíně, 6. srpna 1914.   Vilém.

Povýšení německých císařských princů. Z Vídně, 6. srpna. Fremdenblatt oznamuje z Berlína: Následkem vypuknutí války byli 4 císařští princové povýšeni ve svých vojenských hodnostech. Korunní princ byl povýšen na generála-poručíka a pověřen velením první gardové divize. Princ Eitel Bedřich byl jmenován velitelem 1. gardového pluku. Princ August Vilém byl povýšen na podplukovníka a princ Oskar vstoupil jako plukovník do čela královských granátníků v Lehnici.

 

Černá Hora vypověděla Rakousku válku. Z Vídně, 7. srpna. Královská černohorská vláda sdělila rakouko-uherskému vyslanci Ottovi, že Černá Hora má za to, že je ve válečném stavu s Rakousko-Uherskem. Vyslanec odejel z Cetyně (Cetinje).

 

Pražský kardinál kníže arcibiskup Lev Skrbenský ze Hříště věnoval zemskému pomocnému spolku Červeného kříže 5.000 Korun a dal pro raněné vojíny k dispozici tři svoje zámky ležící na železničních tratích a sice: Světec, Týn n. Vltavou a Rožmitál. Dále nařídil p. kardinál, aby úředníkům a sluhům, kteří povoláni byli do zbraně, vyplácen byl dosavadní plat, takže o jejich rodiny bude postaráno.

Šest členů knížecí Schwarzenbergské rodiny do války. Dědičný princ Jan Schwarzenberg (54letý) nastoupil službu v armádě jako záložní rytmistr 14. dragounského pluku, syn jeho Adolf Jan (24letý) jest poručíkem, druhý syn Karel Felix (22letý) jest praporčíkem u kavalerie. Bratři dědičného prince Jana rovněž slouží v armádě. A sice princ Alois Jan (51letý) jako záložní nadporučík 1. hulanského pluku, a  princ Felix (47letý) jako aktivní podplukovník hulanského pluku č.11. Třetí bratr dědičného prince Jiří (44letý) jest rytmistrem 2. hulánského pluku „knížete Schwarzenberga“ a toho času přidělen jako vojenský ataché rakousko-uherského vyslanectví v Madridě.

Výkazy o ztrátách vojska v boji. Z Vídně, 12. srpna. C. a k. ministerstvo války učinilo opatření, aby zprávy docházející od vojska o ztrátách v boji (výkazy ztrát) a sdělení došlá o zdravotních ústavů společné ústřední kanceláři výkazové (zprávy o raněných a nemocných) byly co možno rychle a přesně uveřejňovány. Aby bylo co možno vyloučeno znepokojení, která by se mohla nastati chybami tisku, nebude dovoleno ty publikace otiskovati. Za to však bude jak novinářským podnikům, tak i jednotlivým osobám umožněno, aby prostřednictvím c. k. dvorní a státní tiskárny ve Vídni obdržely za výrobní ceny žádaný počet těchto publikací.

Ve Vídni. Z Vídně, 12. srpna. Všude přetřásá se živě otázka, co podnikne Itálie. Vyslanec vévoda z Avarny vrátil se již z Říma a diplomatické konferenci mezi ním a hrabětem Berchtoldem přikládá se největší důležitost. Zapomenuto sděliti, že tyto dny projížděli Vídní v hojném počtu čeští vojínové. Dopravováni byli po městské dráze z nádraží do nádraží. Když jeli po viaduktech přes oživené ulice, byli čeští vojínové bouřlivě pozdravováni voláním „Heil!“ „Hoch!“, jež opětováno nadšeným „Na zdar!“ „Sláva!“, kdežto v jiných vozech zpívána rakouská hymna a „Kde domov můj“. Vozy s českými vojíny byly ověnčeny, každý z důstojníků a vojínů mel za čepicí kytku. Všude vzbuzovali čeští vojínové velkou pozornost.

 

Anglie ve válečném stavu s našim mocnářstvím. Z Vídně, 13. srpna. Královský anglický velvyslanec Bunsen dostavil se dnes do c. a k. ministerstva zahraničních záležitostí, kde prohlásil, Francie má za to, že jest ve válečném stavu s Rakousko-Uherskem, poněvadž Rakousko-Uhersko bojuje proti spojenci Francie, Rusku, a protože podporuje nepřítele Francie, německou říši. Zároveň prohlásil královský anglický velvyslanec, že se zřetelem na jednání Francie má i Velká Británie za to, že jest ve válečném stavu s mocnářstvím.

 

Hromadné vypovězení války. V posledních čtrnácti dnech dočkala se naše říše včera pátého vypovězení války. V důsledcích těchto hromadných výpovědí války vede se nyní v Evropě celkem 11 válek: Rakousko vede 5 válek, Německo 6, Francie 2, Rusko 2, Belgie 1, Anglie 2, Srbsko 2 a Černá Hora rovněž 2. Podobného ruchu válečného dějiny naší zemské planety dosud neznaly.

 

Oslava narozenin Jeho Veličenstva. Rada král. hlav. Města Prahy uspořádá jako každoročně oslavu Nejvyšších narozenin Jeho Veličenstva císaře a krále; dne 18. srpna o 9.hod. dopolední sloužena bude slavnostní mše v hlavním farním chrámu Týnském, již súčastní se členové zastupitelstva, zástupcové úřadů a ozbrojené sbory měšťanské. Po slavnostní přehlídce a defilé odebéře se pak deputace zastupitelstva, vedená starostou Dr. Grošem, spolu s deputací ozbrojených sborů měšťanských k Jeho Jasnosti panu místodržiteli, aby přednesla blahopřání zastupitelstva i všeho obyvatelstva k Nejvyšším narozeninám.

C. k. priv. Měšťanské sbory pražské ostrostřelců, jízdy, pěchoty a granátníků pořádají 18. srpna o 4. hod. na Střeleckém ostrově slavnostní koncert k poctě narozenin císaře a krále Františka Josefa I. ve prospěch Zemského pomocného spolku Červeného kříže pro král. České. Vstupné vzhledem k humannímu účelu koncertu, jehož čistý výnos připadne našim raněným vojínům, dobrovolné.     

Oslava císařských narozenin v Národním divadle. Ku včerejšímu představení v Národním divadle, v předvečer narození Jeho Veličenstva císaře, o němž dáváno bylo „Tajemství“ od Bedřich Smetany, dostavili se místodržitel Jeho Jasnost kníže Thun, president zemské komise hrabě Vojtěch Schönborn, starosta Dr. Groš, intendant dvorní rada Kvěch, předseda Společnosti Národního divadla dvorní rada Hlava a mnozí jiní hodnostáři. Když orchestr přehrál rakouskou hymnu, provolal hr. Schönborn z lože Jeho Veličenstva třikrát sláva, což bylo obecenstvem bouřlivě opakováno. Na to sehrál orchestr ještě jednou hymnu, načež započalo představení.

K Nejvyšším narozeninám Jeho c. a k. Výsosti pana arciknížete-následníka trůnu Karla Františka Josefa zaslal starosta Dr. Groš prostřednictvím nejvyššího hofmistra Jeho c. a k. Výsosti Jeho Jasnosti Zdeňka prince z Lobkowicz jménem města Prahy telegram tohoto znění: „Dovoluji si jménem presidia rady král hlav. Města Prahy vznést na Vaši Jasnost zdvořilou žádost, aby řáčila Jeho císařské a královské Výsosti Nejjasnějšímu panu arciknížeti-následníku trůnu Karlu Františku Josefovi předložiti nejloyálnější a nejoddanější blahopřání zastupitelstva i všeho obyvatelstva královského hlavního města Prahy k Nejvyšším narozeninám; nechť Prozřetelnost ještě po dlouhou a dlouhou řadu let ráčí zachovati a ochraňovati Jeho císařskou a královskou Výsost věrným a oddaným národům celé říše.

 

Blahopřání vrchního velitele armády panovníkovi k narozeninám. Z Vídně, 20. srpna. Vrchní velitel armády, generál pěchoty arcikníže Bedřich, zaslal Jeho Veličenstvu k narozeninám blahopřejný telegram: „Jménem veškerých pozemních a námořních branných sil mocnářství, podřízených mi jako vrchnímu veliteli armády nejvyšší milostí Vašeho Veličenstva, prosím Vaše Veličenstvo, abych o dnešních Nejvyšších narozeninách směl co nejuctivěji tlumočiti nejoddanější, z nejvěrnějších srdcí vojínů plynoucí přání blaha a požehnání, a to jménem veškeré branné moci. Vyzbrojeny k tuhému boji na severu a jihu, s předvoji již v zemi nepřátel, pohlížejí armáda a loďstvo, dnes jak již téměř po 70 let v nadšeném holdu na Vaše Veličenstvo, svůj vznešený vzor neochvějného, nejvěrnějšího plnění povinností. Armáda a loďstvo vzhlížejí dnes se zdvojenou vroucností k Bohu Všemohoucímu a modlí se vřele, aby poskytl ochranu a své nejhojnější požehnání ctihodné posvátné hlavě Vašeho Veličenstva, našeho všeobecně ctěného, nejmilostivějšího císaře a krále. Pamětlivy svých velkých tradic zvedají armáda a loďstvo dnes však k nebi též břitkou zbraň a obnovují s povznešeným radostným srdcem vojenskou přísahu, zpečetěnou našimi předky na nesčetných bojištích a splněnou i nyní již mnohými druhy: Bojovati v bouřích a bitvách, v tísni smrti až do posledního dechu věrně nebo zemřít čestně za slávu a velikost Rakouska-Uherska, obětovati radostně život a statky za Vaše Veličenstvo, našeho nejmilostivějšího nejvyššího vojenského velitele, a za naši milovanou vlast. Vyprošujeme si všichni nejvyšší milost, abychom směli dnes projeviti Vašemu Veličenstvu hold nadšeným jásavým voláním: Bůh žehnej, Bůh zachovej a ochraňuj Vaše Veličenstvo, našeho vroucně milovaného, nejmilostivějšího císaře a krále a nejvyššího vojevůdce!“   Arcikníže Bedřich v. r., generál pěchoty.

Zleva: generální pobočníci Paar a Bolfras, císař František Josef a arcivévoda Bedřich.

 

Císař zaslal arciknížeti následující telegrafickou odpověď: „Počátek 85. roku Mého života, věnovaného blahu státu mojich a zdaru branné moci mojí byl zvlášť posvěcen blahopřáním mne hluboko dojímajícím, které mně Vaše c. a k. Výsost projevila jménem všech Vám podřízených válečných sil na zemi i na moři. V bouři, jež zuří kolem monarchie, vidím vzpřímenou statečnou a k smrti zmužilou veškerou brannou moc, mocně nadšenou stejně jako národové, z jichž nejenom válkou povinného mladistvého květu, ale také z jichž mužně dozrálé části se skládá. Vám a všem vůdcům, jež provází Má důvěra a požehnání vlasti, všem hodným, kdož zde bojují za čest a existenci Rakouska-Uherska, všem vyslovuji nejvřelejší dík a posílám srdečný pozdrav jich nejvyššího velitele Františka Josefa.

 

Místnosti pro raněné vojáky v zámku Konopišťském. Z Benešova, 27. srpna, se sděluje, že děti zesnulého arciknížete Františka Ferdinanda daly k dispozici 25 místností v zámku na Konopišti Červenému kříži pro raněné.

Rakousko-Uhersko vypovídá válku Belgii. Z Vídně, 27. srpna. C. a k. vyslanci na královském belgickém dvoře bylo nařízeno, aby královskému belgickému ministru zahran. záležitostí telegrafoval toto: Z příkazu své vlády kladu si za čest oznámiti Vaší Excelenci toto: Poněvadž Belgie zamítnuvší návrhy, učiněné ji několikráte německou říší, poskytuje vojenskou pomoc Francii a Velké Británii, jež obě vypověděly Rakousku-Uhersku válku, a se zřetelem k tomu, že, jak bylo zjištěno, bylo s rakouskými a uherskými státními příslušníky v Belgii před tváří královských úřadů nakládáno způsobem, který odporuje nejprimitivnějším požadavkům lidskosti a jest nepřípustným i vůči poddaným nepřátelského státu, jest Rakousko-Uhersko nuceno přerušiti diplomatické styky, a soudí, že od tohoto okamžiku jest ve válečném stavu s Belgií. Odjíždím ze země s personálem vyslanectví a svěřují ochranu rakouských a uherských státních příslušníků vyslanci Spojených států amerických v Belgii. – C. a k. vláda doručila hraběti Errembaultovi de Dudzeele průvodní listy.

 

Pozdrav na cestu… Vojáci odcházejí. Ještě několik přátelských slov, srdečný stisk ruky a pak mizí statné postavy ve vratech kasáren. Rodiče provázejí syna, sestra bratra, devče milence. Všichni mají jedno vroucí přání: aby se zase šťastně vrátili ti, jež povinnost volá do řad armády. Matka zajde do kostela, odříkává v koutku své prosby v tiché rezignaci, děvče si potají doma zapláče a večer vyběhne ještě ke kasárnám, doufajíc, že zachytí alespoň z okna poslední pohled. Spěcháte ulicemi. Davy proudí kolem vás. Roznašeči novin mají plné ruce zvláštních vydání listů. Všechno dychtivě hltá nejnovější zprávy. Tvoří se skupiny, rokuje se. V tom ozve se v dáli vojenská trubka. Je to známý už hlas. To dělostřelci jedou městem. Již je slyšet klusot koní a drkotání dělových koles. Davy spěchají na jízdní dráhu, tvoří špalír, kterým vojsko projíždí. Vojáci ozdobili děla chvojím a květinami. Květy rdí se jim i na čapkách, kterými mávají. Volají „Na zdar!“ a tisíce hrdel jim odpovídá: „Na zdar! Na shledanou!“ Volá celá ulice. Celá ulice cítí tu chvíli s nimi… A v oknech objevují se bílé šátky v rukou dam, třepotají se ve vzduchu a mizí zase s očí vojáků jako pozdravy na cestu

 

SVĚTOVÁ VÁLKA 1914-1918 V DATECH

 

ÚSTŘEDNÍ MOCNOSTI VSTUP KAPITULACE
Rakousko-Uhersko 28.VII.1914 3.XI.1918
Německo 1.VIII.1914 11.XI.1918
Turecko 29.X.1914 30.X.1918
Bulharsko 14.X.1915 29.IX.1918

ÚSTŘEDNÍ MOCNOSTI POČET MOBILIZOVANÝCH POČET ZABITÝCH A ZEMŘELÝCH VOJÁKŮ
Rakousko-Uhersko 9.800 000 1.200 000
Německo 13.200 000 2. 037 000
Turecko 2.998 000 804 000
Bulharsko 400 000 88 000

*Počet padlých vojáků z českých zemí za války 1914-1918 cca. 300 000.

 

                                                   Rakousko-německo-ruské

 Východní fronta 

nahoru