Alexander Brosch von Aarenau 1914-2014

07.09.2014 08:41

PLUK TYROLSKÝCH CÍSAŘSKÝCH MYSLIVCŮ FRANTIŠKA JOSEFA č.2 (3. armáda, XIV. armádní sbor, 8. pěší divize, 15. pěší brigáda), památní den 24.6.1866 Custoza, doplňoval se převážně z Jižných Tyrol a před válkou měl velitelství, spolu s I. a II. praporem, v Bozenu (Bolzano), III. prapor v Meranu a IV. prapor v Brixenu (Bressanone). Národnostní složení pluku : 55%  rakouští Němci, 41% Italové a 4% různé, mezi nimi i Češi. Jeho velitelem se stal v letech 1911-1914 čtyřiačtyřicetiletý  plukovník Alexander Brosch šlechtic (Edler) von Aarenau, bývalý přednosta vojenské kanceláře a křídelní pobočník zavražděného následníka arcivévody Františka Ferdinanda.

 

Halič, Rakousko-uherská-ruská hranice. Dne 6. zaří 1914 kolem 18. hodiny postupovaly dva prapory císařského mysliveckého pluku (II. a III.) s kulometným oddílem, v čele s plukovníkem Broschem od Domaszówa k jihu. Záměrem plk. Brosche bylo projít rozlehlým bukovým lesem a pokusit se se svými silami obsadit osadu Grezda. Pěší hlídka v hloubi lesa narazila na množství tábořících ruských jezdců a vozby. Vše nasvědčovalo tomu, že Rusové do lesa najeli krátce předtím, než je myslivci objevili. Plukovník Brosch se rozhodl ruský tábor napadnout. Rojnice mysliveckých rot v tichosti obklopily paseku a čekalo se jen na rozmístění kulometného oddílu. V okamžiku, ale nepřátelská hlídka zpozorovala pohyb v lese a zburcovala tábor v poplach. V sílícím všeobecném chaosu byl dán povel k palbě. Praskot zbraní obou stran se rozléhal po celém širokém okolí. Po mohutné přestřelce pak uspořádané myslivecké roty podnikly bodákovou zteč na ruský tábor. Myslivcům se zde vzdalo více než sto Rusů, mezi nimi velitel ruské divize, velitel dělostřelecké brigády a několik dalších důstojníků. Bezstarostná prohlídka tábora a zneškodňování opuštěné ruské baterie netrvalo dlouho, až do doby, kdy myslivecká hlídka zpozorovala postup blížící se ruské pěchoty. Na pasece vypukla opět bitva. Myslivci se rozhodli za velkých ztrát ustoupit zpět do skrytu lesa. Plukovník Brosch dostal odpověd´od velitele divize podmaršálka Rotha na jeho hlášení o boji v lese, kterou přivezla jezdecká ordonance. Původní rozkaz k postupu do Grezdy zůstává v platnosti. Plk. Brosch zanechal v dobytém prostoru mysliveckou skupinu a s III. praporem se vydal prorazit do Grezdy. Velitel divize, podmaršálek Roth, zvážil znovu situaci a zpráva o zajetí ruského divizního štábu se mu stala dostatečnou výstrahou k tomu, aby se vyhnul nočnímu boji s nepřítelem, o jehož skutečné síle a záměrech nemělo velení divize nejmenší potuchy. Zamýšlený postup od Hujczí ke Grezdě odložil na denní dobu příštího dne. Ráno se měl k tyrolským myslivcům přisunout pražský 28. pěší pluk a vytvořit spolu první sled divize. Za něj chtěl Roth postavit 14. pěší pluk Linec a 59. pěší pluk Salzburg a s tímto silným uskupením prorazit Rusy obsazeným prostorem. Bylo, ale již pozdě. Plukovník Brosch a jeho myslivci se již dali do pohybu. Štábním důstojníkům 28. pěšího pluku se nepodařilo velitele mysliveckého pluku ve tmě a neznámém lese najít. Narychlo povolaná posila se tak k myslivcům nedostala. Pro Brosche nebylo jiného východiska než nechat své myslivecké roty pozvolna pronikat ke Grezdě. Čekat dále na příchod pražského pluku se nedalo. Moment překvapení byl již ztracen a ruská pěchota se stáhla z nebezpečného lesa a soustředila se s v novém postavení Dabrowa (Dubrova). To vše se odehrávalo kolem 22. hodiny, kdy první rota 28. pěšího pluku dorazila k ruskému lesnímu táboru a ponechané skupině tyrolských myslivců. Broschův útok na ruský tábor zalarmoval všechny ruské síly v širokém okolí a velitel divize Roth si byl vědom, že divizi je zapotřebí připravit k boji. Napětí se vystupňovalo, když průzkumy přinesly hlášení, že i Grezda je plná Rusů a další posily jim pravděpodobně přijíždějí po nedaleké železnici. Plukovník Brosch mezitím zamířil se svou skupinou na západ, ve snaze spojit se s levým křídlem XIV. armádního sboru, který očekával někde kolem vesnice Rzycki…

Teprve po čase se objevila v ruských novinách zpráva, že v Kyjevě byl vystaven plukovní prapor tyrolských císařských myslivců jako válečná trofej. Žádné další informace o osudu vojáků Rusové nezveřejnili. Až později v roce 1916 se podařilo osvětlit, co se onoho dne 7. září 1914 přihodilo. Plukovník Brosch prošel tehdy se svými myslivci o šesti rotách, včetně ruských zajatců, při svém postupu k západu kolem Hujczí nepozorován. Celá skupina se dále obezřetně prodírala oraništi a vodnými příkopy a za svítání se přiblížila k osadě Zaborcze. Od nedaleké železniční trati bylo slyšet pohyb vlaků a plk.Brosch se domníval, že má konečně před sebou vytoužený týl 3. pěší divize. Před čelem pochodující kolony se náhle z okopů objevili Rusové a zahájili palbu. K početné ruské pěchotě se přidaly dělostřelecké baterie. Myslivecké roty zalehly, mezi jejich prvním a druhým sledem byli umístěni zajatci a družstvo s plukovním praporem. V nastalém zmatku se plukovník Brosch snažil zaujmout kruhovou obranu v naději, že výstřely z boje přivedou na pomoc Rothovy jednotky, jež očekával v blízkosti lesa. O tom, že je velitel divize o půlnoci odvolal jinam, nevěděl. Za nedlouho byl prostor poset padlými císařskými myslivci. Zbytky rot se pokoušely uprchnout k jihu, ty však pobíjela nemilosrdná ruská palba. V 8. hodin bylo po všem. I plukovníka Alexandra Brosche si našla ruská kulka. Je poslední slova svým vojákům byla : „Živého mě Rusové nedostanou, pozdravujte mou ženu“, padl právě kolem osmé ranní. S ním našlo smrt dalších třináct důstojníků a 158 mužů. Zraněných a zajatých 160 vojáků Rusové odvedli. Po obnovení postupu rakousko-uherské armády v Haliči v roce 1915 byly pozůstatky plukovníka Alexandra Brosche nalezeny, díky snaze bratra padlého plk. Theodora von Brosche, v hromadném hrobě padlých myslivců a důstojně pohřbeny. (Prameny : Válečný deník 28. pěšího pluku/Osmadvacátníci J. Fučík, Die Tiroler Kaiserjäger im Weltkrieg 1914-1918.)

 

"Pro mne je to konec, náš osud se naplní s brutální neodvratností" (červenec 1914).

 

Za svou hrdinskou smrt byla plukovníku Alexanderu Brosch Edler von Aarenau in memoriam udělena kapitulí vojenského řádu Marie Terezie v roce 1931 zlatá medaile za statečnost pro důstojníky.

 


 

Hrob plk. A. Brosche při exhumaci.

Výstavba vojenského hřbitova císařských myslivců (1917).

Hrob plk. A. Brosche v centru (1936).

 

Malé muzeum plk. Brosche v Hujczích.

Čestná stráž ukrajinské armády na vojenském hřbitově na kterém spočinuly ostatky 800 příslušníků císařských myslivců a 300 ruských vojáků (1996).

Vojenský hřbitov císařských myslivců Hujcze po renovaci tyrolského Černého kříže. Vojenský hřbitov také připomíná všech 6.542 vojáků císařských myslivců padlých na Východní frontě (současnost).

M.L.