27. březen 1914 Miramar

Další setkání následníka trůnu Františka Ferdinanda s německým císařem Vilémem II. po návštěvě Konopiště v roce 1913 se konalo 27. března 1914 na zámku Miramar nedaleko přístavu Terst. Císař Vilém II. plul na císařské jachtě Hohenzollern z Benátek přes Miramar na ostrov Korfu na zámek Achileon, který německý císař koupil po smrti císařovny Alžběty. Německý císař před několika dny cestoval z Berlína přes Vídeň, kde se setkal s císařem Františkem Josefem I. do Benátek, kde jej čekalo další setkání a rozhovory s italským králem Viktorem Emanuelem III. v rámci spojenectví Trojspolku. Císařská jachta Hohenzollern připlula na dohled  zámku Miramar kolem poledne 27. března za doprovodu eskadry válečných lodí císařského a královského námořnictva. Na uvítání vysoké návštěvy zaznělo 21 dělových salv. Arcivévoda František Ferdinand v uniformě německého admirála přivítal německého císaře na palubě vlajkové lodi Jeho Veličenstva Viribus Unitis. Po přehlídce na palubě oba poté odpluli v motorovém člunu kurzem k zámeckému molu, kde císaře Viléma II. přivítala rodina Františka Ferdinanda.

Německý císař Vilém II. a František Ferdinand se svitou důstojníků.

Německý císař se zdraví s vévodkyní Žofií a následně s dětmi.

Německý císař a princové Arnošt a Max.

Společné foto 27.března 1914, zámek Miramar.

Princezna Žofie, vévodkyně Žofie a německý císař Vilém II.

V rozhovoru s vévodkyní Žofií.

Nehledě na desítky vyměněných dopisů, jejich srdečný tón, tykání, četná setkání, okázalé pohostinství a společné lovy byl pohled obou mužů na klíčové otázky vnitřní i mezinárodní politiky rozdílný. O válce německý císař a následník trůnu nehovořili. Arcivévoda František Ferdinand vyložil německému císaři své mínění o třetím členu Trojspolku. Zmínil se o protirakouské kampani v Italském království v důsledku srážek Italů se Slovinci v Terstu. Nejraději by následník trůnu nahradil Itálii v Trojspolku Ruskem. František Ferdinand nepřestal toužit po spojenectví tří císařů. Vojenský přidělenec v Berlíně Josef Stürgkh si poznamenal : "Přátelství, které spojovalo následníka trůnu a Viléma II., bylo nepopíratelnou skutečností. Arcivévoda František Ferdinand byl svou podstatou a vychováním příliš Rakušanem, příliš vyrostl v tradici habsburského domu, než aby bezvýhradně nesl srdce na dlani potomku Hohenzollernů. Co tento dům učinil rodu habsburko-lotrinskému za posledních sto šedesát let, to zajisté nemohl zapomenout. Přátelství se zakládalo oboustranně na přesvědčení, že se vzájemně potřebujeme, tedy musíme být přátelé. Kdyby František Ferdinand usedl na trůn a došel by k závěru, že by bylo pro monarchii výhodnější jiné spojenectví, nemusel by podstoupit žádný vnitřní boj, aby císařské Německo opustil." 

nahoru