Bosna a Hercegovina 23. – 30. června 1914

Dne 19. Června 1914 se rodina následníka rozloučila se služebnictvem na zámku Konopiště. Pohovořili se všemi, potřásli nám rukou a řekli „ na shledanou“ jak vzpomíná sloužící Emanuel Rak. Arcivévoda František Ferdinand spolu s rodinou odcestoval na zámek Chlum u Třeboně, kde oba manželé zanechali děti pod dohledem vychovatele pátera Stanovského do jejich návratu z Bosny a Hercegoviny.

V pondělí dne 23.června 1914 se František Ferdinand a Žofie loučili s Chlumem. Na nádraží v Chlumu je na samém začátku cesty postihla nepříjemnost v podobě technické závady na salonním voze následníka trůnu č.22 připojeného k vídeňskému rychlíku (Tento salonní vagon pražské Ringhofferovy vagonky z let 1909-10 pak přežil obě světové války a sloužil jako vládní Československu do roku 1966. Salonni-vuz-video). Vůz nebyl schopen pokračovat v jízdě a oba manželé museli zaplatit paušální poplatek a pokračovat do Vídně v kupé I. třídy. Odjezd Františka Ferdinanda byl z Vídně do Terstu stanoven na týž den v 21.30 hodin z jižního nádraží. Vévodkyně Žofie měla opustit zámek Belvedere následující den 24.června dopoledne a do Bosny cestovat přes Budapešť z východního nádraží v 09.10 hodin. Následník trůnu dorazil na jižní nádraží půl hodiny před odjezdem, kdy mu  v ústrety jdoucí staniční šéf podal hlášení, že v náhradním salonním voze nefunguje elektrické osvětlení.  Protože závadu nelze tak rychle odstranit prosí uctivě ředitelství Jeho císařskou Výsost o prominutí, ale vagon může být osvětlen pouze svíčkami. Osobní sekretář Paul Nikitsch-Boulles cestující později s vévodkyní z Hohenbergu si vtiskl do paměti tuto chvíli, kdy jeho šéf v oblíbeném sarkasmu na situaci reagoval slovy : „Co říkáte na to osvětlení? Jako v hrobě, ne? Nejdřív přijede můj vůz do stanice hořící a nyní zřejmě nechce ani tento cizí vagon spolupracovat. No, žijte blaze. Na shledanou.“  Vlak se vydal na cestu a dle jízdního řádu ve středu dne 24.června 1914 vjížděl v 09.15 hodin na terstské jižní nádraží. Vévodkyně Žofie z Hohenbergu spolu s dvorní dámou Vilmou hraběnkou Lanjus von Wellenburg a osobním komořím Dr. Andreasem baronem von Morseyem z Vídně odjela dle plánu přes Budapešť do Bosanskeho Brodu kam vlak dorazil ve večerních hodinách. V cestě pak pokračovala druhý den ráno 25.června 1914.

Generální inspektor veškeré branné moci arcivévoda František Ferdinand byl po příjezdu na nádraží v Terstu přivítán místodržitelem Přímoří Konradem knížetem Hohenlohe-Schillingsfürstem, pozdravil jej posádkový velitel generálmajor von Hinke, dále pak oblastní námořní velitel kontradmirál Alfred baron von Koudelka a dvorní rada a policejní ředitel Alfred Manussi von Montenole. Po krátkém uvítání arcivévoda František Ferdinand odjel automobilem na molo San Carlo, kde již čekal člun, který jej přepravil na vlajkovou loď válečného námořnictva S.M.S. Viribus Unitis. Loď Jeho Veličenstva Viribus Unitis plula podél dalmatského pobřeží k ústí řeky Neretvy, kde zakotvila ráno dne 25.června 1914 v 05.00 hodin. Následník trůnu opustil Viribus Unitis a na člunu se přesunul k malé motorové jachtě válečného námořnictva S.M.S. Dalmat. Zde ho nejuctivěji přivítal zemský náčelník polní zbrojmistr Oskar Potiorek a místodržitel pro Dalmácii Marius hrabě Attems-Heiligenkreuz. Jachta Dalmat se poté v 05.45 hodin vydala na zhruba 20km plavbu proti proudu řeky Neretvy do města Metković. Oba břehy řeky byly bohatě vyzdobeny. Četné obyvatelstvo z okolních vesnic projevovalo arcivévodovi nadšený hold provoláváním slávy a hraním dechové hudby.

K uvítání se dostavil ředitel zemských BH drah, dvorní rada Mrazek a okresní hejtman Krpan.

Následník trůnu v rozhovoru se starostou Metkoviće Andreisem.

Krátký přesun k nádraží.

Zleva: FZM Oskar Potiorek, arciv. František Ferdinand a místodržitel hrabě Attems-Heiligenkreuz.

Odjez dvorního vlaku do Mostaru je připraven.

Po příjezdu na slavnostně vyzdobené nádraží hlavního města Hercegoviny Mostaru arcivévoda František Ferdinand vykonal přehlídku čestné setniny. K uvítání se dostavilo vysoké duchovenstvo tří konfesí za římsko-katolickou biskup Fra Aloizija Mišić, za srbskou-ortodoxní metropolita Petar Zimović a muslimskou mufti Hadži Abdullah eff. Ridžanović. Dále pak starosta a místostarosta města Mostaru a další přednostové úřadů. Starosta Mostaru pan Mujaga Komadina následně oslovil Jeho Výsost touto řečí : „Vaše císařská a královská Výsosti! Zatím co nás ještě zahřívají paprsky onoho slunce, které zazářilo na nás Nejvyšší návštěvou Jeho císařského a královského apoštolského Veličenstva, oblažuje nás již slunce nové, nový důkaz nejvyšší císařské milosti, přítomnost Vaší císařské a královské Výsosti v našem středu. Tlumočím Vaší císařské a královské Výsosti nejoddanější dík za nejmilostivější návštěvu našeho města. Vyprošuji na Bohu zdraví a dlouhý i šťastný život pro Vaši císařskou a královskou Výsost a nejvyšší dům, vznáším zároveň prosbu, aby Vaše císařská a královská Výsost ráčila na stupních Nejvyššího trůnu tlumočiti city naší dětinské lásky, naší oddanosti, neochvějné věrnosti a loyálonsti ke vznešené osobě našeho milovaného mocnáře. Vítám Vaši císařskou a královskou Výsost v našem středu ve skalnaté Hercegovině!   Sláva!“  Následník trůnu odpověděl na toto uvítání slovy : „Děkuji vám, pane starosto, za uvítání na hercegovinské půdě a přijímám s upřímnou radostí ujištění a vaší neochvějné loyalitě a věrnosti k Jeho Veličenstvu, našemu nejmilostivějšímu pánu. Je mi zvláštní radostí, že byla mi poskytnuta příležitost, abych poznal zajímavé hlavní město Hercegoviny“.  Arcivévoda pak pokračoval v srbo-chorvatském jazyce :  „Prosím vás, pane starosto, abyste tlumočil můj srdečný pozdrav obyvatelům tohoto krásného města, jehož rozvoji přináším vstříc nejvroucnější zájem.“  Řeč starosty a odpověď arcivévodova byla přijata s bouřlivým provoláváním slávy přítomných diváků. Na to byli představeni funkcionáři města, z nichž byl každý Jeho císařskou Výsostí osloven.  Poté následník trůnu vykonal přehlídku nastoupeného sboru vojenských vysloužilců a odebral se k přistavenému automobilu, aby vykonal okružní projížďku městem. Automobil s Františkem Ferdinandem projel přes řeku Neretva po  mostě Františka Josefa do centra města k novým lázním Františka Ferdinanda. Dále pak se vydal hlavní ulicí k Františkánskému klášteru. Na všech náměstích a ve všech ulicích, kterými projížděl, stálo obyvatelstvo ve slavnostním úboru a připravilo arcivévodovi nadšené ovace. Stále provolávalo bouřlivé „Živio!“ František Ferdinand přívětivě děkoval a na všechny strany pozdravoval mávající obyvatelstvo. Celé město bylo co nejbohatěji vyzdobeno. Když se následník trůnu vrátil na nádraží, rozloučil se s hodnostáři, vůči kterým vyslovil svoje uspokojení nad uvítáním.

Arcivévoda František Ferdinand na nádraží v Mostaru v doprovodu polního zbrojmistra Potiorka, nejvyššího hofmistra majora Rumerskircha, přednosty vojenské kanceláře a křídelního pobočníka plukovníka Bardolffa, majora Högera z vojenské kanceláře F.F. a křídelního pobočníka FZM Potiorka podplukovníka Merizziho.

Při přehlídce.

Místní duchovní autority v rozhovoru s následníkem trůnu.

Sbor vojenských vysloužilců.

S velitelem vojenských vysloužilců.

 

V 09.30 hodin se dvorní vlak za provolávání slávy dal do pohybu. V 15.00 hodin dne 25.června 1914 vjížděl dvorní vlak dle programu na nádraží lázní Ilidža. Na peróně stála již čestná setnina s posádkovou hudbou. K uvítání Jeho Výsosti se také mimo vévodkyně Žofie z Hohenbergu dostavil náčelník generálního štábu generál pěchoty František Konrád baron Hötzendorf a další vojenští hodnostáři. Arcivévoda František Ferdinand vystoupil, provázen náčelníkem zemské vlády, s družinou ze salonního vozu a prohlédl čestnou setninu. Na to se arcivévodovi hlásili ostatní vojenští důstojníci v čele s generálem Appelem a vládní rada okresu Galanthay. Následník trůnu přijel v nejlepší náladě, vyslovoval se s velkým potěšením o loajálnosti a srdečných ovacích obyvatelstva mu projevovaných. Poté nastoupil se svoji chotí a polním zbrojmistrem Potiorkem do přistaveného automobilu a odjel, pozdravován místním obecenstvem, parkem k hotelu Bosna, kde byl ubytován.

 

Stráž u hotelu Bosna. U vchodu v rozhovoru vévodkyně Žofie, František Ferdinand a Oskar Potiorek.

Arcivévodské apartmá

Po krátkém odpočinku si soukromě vyjeli oba manželé do Sarajeva. Navštívili Orientalisches Teppich Haus, kde nakoupili dárky pro svoje děti. Následující dny 26. a 27. června 1914 se generální inspektor veškeré branné moci František Ferdinand věnoval manévům u Tarčina a vévodkyně Žofie zavítala znovu do nedalekého Sarajeva. Navštívila hlavní náboženské a společenské instituce, klášter františkánů, turecký sirotčinec a muslimskou dívčí školu. Na závěr prohlídky města zavítala do zemské tkalcovny koberců, kde nakoupila řadu kusů nabízeného zboží. Po návratu do lázní Ilidža se spolu s manželem arciv. Františkem Ferdinandem prošla po místním parku. Lázně Ilidža byly hojně navštěvovány již Římany ve druhém století po Kristu pro léčivé sirné prameny.

Dne 26.června na 19.00 hodin byla přichystána večeře pro 17 osob, nejbližší doprovod následníka trůnu a vévodkyně z Hohenbergu. Po pravici vévodkyně Žofie usedl host šéf generálního štábu veškeré branné moci F. C. baron Höztendorf a po levici hrabě Harrach.

Generál pěchoty František Konrád baron Hötzendorf, náčelník štábu R-U armády.

 

Byly naplánovány ještě dvě velké dvorní večeře z nichž se konala již jen jedna a to dne 27.června pro 41 osob, představitele zemských úřadů. Po pravici Její Výsosti usedla Jeho excelence arcibiskup Dr. Stadler a po levici Jeho excelence arcibiskup Letica. Velká dvorní večeře 28. června 1914 pro 51 osob, důstojníky R-U armády se už nikdy nekonala. Spolu s Jeho císařskou a královskou Výsostí by k slavnostní tabuli usedl : FZM. Potiorek, GdI. von Appel, FML. Wurm, FML. Novak, FML. von Eisler, FML. Maudry, FML. von Bogat, FML. Trollmann, GM. Diviš, GM. Šnjarič, GM. Hubl, GM. Zeidler, GM. Goiginger, GM. von Matasić, GM. Blechinger, GM. Braun, GM. Gabriel, GM. von Kalser, GM. Andrian, GM. von Pongracz, GM. Haller, Oberst von Novak-Arienti, Oberst von Schmarda, Oberst Lawrowski, Oberst Nöhring, Oberst von Droffa, Oberst Mihaljevič, Oberst Neumann, Oberst Bertolas, Oberst von Loefen, Oberst Grossmann, Oberst JUDr. Bardolff, Oberstlt. von Merizzi, Oberstlt. Oppacher, Major baron Rumerskirch, Major Zlatohlávek, Major Höger, Major Hüttenbrenner, Rittm. hrabě Harrach, Rittm. baron Ditfurth, Rittm. hrabě Ehrbach-Fürstenau, Hauptm. Fóris, Oblt. Egger, Oblt. hrabě Boss-Waldeck, Oblt. baron Rammingen, Leut. Matijević, Leut. Grein, velitel stráže v Ilidži a prezident Gaberle.

(*FZM=polní zbrojmistr, GdI=Generál pěchoty, FML=polní podmaršál, GM=generálmajor, Oberst=plukovník, Oberstlt=podplukovník, Rittm=rytmistr (kapitán), Hauptm=kapitán, Oblt=nadporučík, Leut=poručík)   


nahoru