Země Koruny české
MARKRABSTVÍ MORAVSKÉ
zemská vlajka
zemský znak
V 7. století tvořila Morava součást Sámovy říše. V roce 833 došlo ke sjednocení moravského knížectví (na území moravských kmenů) a nitranského knížectví (jihozápadní Slovensko), v letech 833-906 se tak Morava stává centrem prvního raně feudálního státu - Velkomoravská říše.
Velká Morava byla kromě svého kulturního významu jako kolébky staroslověnské vzdělanosti také politicky a vojensky nejsilnějším středoevropským státem. Po jejím zániku se Morava v letech 906/907 dostala zhruba na 50 let pod vliv Maďarů.
Teprve až po několikanásobné porážce (955, 965) Maďarů uvedl Moravu postupně pod své panství český kníže Boleslav I.
Roku 1003 se zmocnila Moravy polská vojska Boleslava Chrabrého. Polsko si podrželo Moravu do roku 1025, ale k definitivnímu získání celé Moravy českým knížectvím došlo až v letech 1029/1031, kdy byla Morava až po Bílé Karpaty opět ovládnuta Přemyslovcem Oldřichem a spravoval ji jeho syn Břetislav I. Roku 1055 se Morava stala údělným přemyslovským knížectvím, přesto však byla stále považována za svébytný politický celek.
Roku 1182 byla Morava povýšena císařem Friedrichem Barbarossou na samostatné říšské markrabství - prvním markrabětem se stal původně údělný znojemský kníže Konrád II. Ota (ovládnutím všech moravských přemyslovských údělů fakticky spojil pod svou vládou celou Moravu).
Za Lucemburků se v první třetině 14. století moravské markrabství stalo vedlejší zemí Českého království. Roku 1311 je nejprve vydána Velká charta svobod a práv, v roce 1348 je zreformováno moravské soudnictví a do Brna a Olomouce jsou zavedeny zemské desky (střídavé zasedání v Brně a Olomouci). Díky odloučenosti od Čech Moravu příliš významně nezasáhl dopad husitských válek.
V průběhu 15. století je Morava po dlouhou dobu pod vládou uherského krále Matyáše Korvína.
V roce 1535 bylo vydáno Zřízení zemské markrabství moravského, vznikl tak kraj novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský. V době pobělohorské bylo v roce 1628 vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu, roku 1641 je z Olomouce do Brna přesídlen královský tribunál. Územně správní reforma z roku 1714 ustanovila kraj Brněnský, Jihlavský, Znojemský, Olomoucký, Přerovský a Hradišťský. V roce 1749 pozbývá moravské markrabství v souvislosti s centralizací moci faktického významu. Roku 1777 je olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. V roce 1782 je sloučena Morava s Rakouským Slezskem, vzniká země Moravskoslezská se sídlem v Brně. V roce 1850 je Rakouské Slezsko opět od Moravy odděleno. Na Moravě existoval až do roku 1918 vlastní zemský sněm a poměrně široká autonomie. (zdroj: encyklopedie wikipedia)
Rozloha : 22 222 km2
Počet obyvatel (1905) : 2 437 706
Vodní toky : Morava, Svratka, Svitava, Dyje
Zemské hlavní město : Brno (111 318 obyv.)
Zemský výbor markrabství Moravského.
Brno, Zemský dům v Joštově třídě.
Zemský hejtman :
Excelence hrabě Felix Vetter z Lilie,
maj. velkostatku v Nelhublích, c. a k. tajný rada, Excelence, komoří, nositel velkokříže řádu cís. Frant. Josefa a železné koruny, člen panské sněmovny, major mimo službu.
Politická správa země. Místodržitelství pro markrabství Moravské. Brno, náměstí Lažanského čís. 1.
Místodržitel :
Excelence hrabě Karel Zierotin,
svob. pán z Lilgenau, c. a k. tajný rada, Excelence, komoří, vysoký hodnostář řádu cís. Frant. Josefa, majitel velkostatků Bludova a Val.Meziříčí.
Obyvatelstvo
Češi-Moravané-Slováci : 1 727 270
Němci : 675 492
Poláci : 15 560
Srbochorvati : 1566
Rusíni : 387
Slovinci : 407
Vyznání
římsko-katolické : 95,4%
evangelické : 2,9%
židovské : 1,6%
Arcivévoda František Ferdinand navštívil soukromě Brno 23.a 24.února 1889, důvodem byla návštěva svého bratra Otty, který v Brně sloužil ve vojenské posádce. František Ferdinand si prohlédl pamětihodnosti města (pravděpodobně byl někým místním doprovázen), navštívil c.k. kasárna Špilberk a byl také v kapucínském klášteře u hrobu barona Trenka (Prof.Dr.Wladimir Aichelburg).
C.a k. kasárna hrad Špilberk, K.u.k. Kaserne Burg Spielberg (1901)
V roce 1881 zde byla krátkodobě umístěna doplňovací setnina praporu haličských polních myslivců č.4 a českých polních myslivců č.5 společně s brněnskými prapory moravských polních myslivců č.17 a č.25. Ty zde měly prakticky domovské právo kromě krátkých období v letech 1885-1892 a 1916-1918, kdy byly náhradní setniny dislokovány v Novoměstských kasárnách. Dále byl na Špilberku umístěn v rozmezí let 1892-1903 prapor pěšího pluku arcivévody Karla Štěpána č.8. Myslivecké prapory č.17 a č.25 jsou na Špilberku až do roku 1920, kdy byly zrušeny.
Pozdrav z Brna, Gruss aus Brünn (1899)
Velké náměstí, za velké války 1914-1918 náměstí císaře Františka Josefa, Der Grosse Platz, An Krieges 1914-1918 Kaiser Franz Josef Platz (1907)
Brno, 220 m.n.m., 95000 obyv., císař Josef II. u Slavíkovic 1769, radnice, C.k.vysoké učení technické Františka Josefa, Špilberk; Brünn, Seehöhe: 220 m., 95000 Einw., Kaiser Josef II bei Slavikovitz 1769, Rathaus, K.k.technische Hochschule, Spielberg (1890)
Lažanského náměstí s pomníkem císaře Josefa II., Lažanskyplatz und das Denkmal Kaiser Josef II. (1914)
Nádražní náměstí, Bahnhofplatz (1908)
Pomník Josefa II. v parku Lužánky, Kaiser Josefs-Denkmal im Augarten (1914)
Velitel kadetní školy major Felix Andrian se zástupci (1905)
Kadetka pro pěchotu v Králově Poli (1905)
Budova bývalé c.a k.kadetní školy pro pěchotu. K.u.k. Kadettenschule des Heeres Brünn-Königsfeld. Brno-Královo Pole (2006)
Kadetní škola-nádvoří. Kadettenschule-Innenhof. Brno-Královo Pole (2006)
Císařský a královský výstrojní skad č.1 v Brně (1900)
Budova bývalého c.a k. výstrojního skladu č.1 v Brně. K.u.k. Monturs Depot Nr.1 Brünn.
Brno-Královo Pole (2006)
