Země Koruny české

KRÁLOVSTVÍ ČESKÉ

zemská vlajka

zemský znak 

V roce 1085 byl přemyslovskému knížeti Vratislavu II. udělen osobní královský titul. Dědičným královstvím se však České země stávají až za Vladislava II. v roce 1158. Král Přemysl Otakar II.(1253-1278) zve ze sousedních německých zemí osadníky do pohraničních oblastí Čech. Zavražděním Václava III. v roce 1306 vymírá dynastie Přemyslovců po meči. České království bylo součástí Svaté říše římské a český král byl jedním ze sedmi kurfiřtů, kteří volí císaře této říše. Po dynastii Přemyslovců nastupují na český trůn Lucemburkové.
Po smrti "husitského krále" Jiřího z Poděbrad v roce 1471 nastupuje na český trůn polská jagellonská dynastie, která vládne až do roku 1526, kdy byl po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský. (zdroj:encyklopedie wikipedia)

Rozloha : 51 948 km2
Počet obyvatel (1905) : 6 318 697
Vodní toky : Labe, Vltava
Královské hlavní město : Praha

Zemský výbor království Českého. Nejvyšší zemský maršálek :

Excelence kníže Jiří Lobkowicz

vévoda Roudnický, hrabě ze Sternsteinu, děd. člen panské sněmovny, c. a k. tajný rada, rytíř řádu zlatého rouna, nositel řádu Leopoldova, čestný rytíř řádu Johannitského, majitel panství : Mělník, Drhovle, Rožďalovice a velkostatků : Sedlice, Čížová, Strážovice, Šopka a Skruhov, náměstek protektora české Akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.

Politická správa. C. k. místodržitelství v království Českém.

Místodržitel :

Excelence hrabě Karel Coudenhove

c. a k. tajný rada, komoří, majitel vojenských medailí, majitel řádu železné koruny I.třídy, komandér špan.řádu Isabely, majitel perského řádu slunce a lva I.třídy, majitel knížecího Lippeského domácího řádu I.třídy, vrchní kurátor České spořitelny.

Obyvatelstvo

Češi-Moravané-Slováci: 3 930 093
Němci : 2 337 013
Poláci : 1 915
Rusíni : 1 313
Slovinci-Srbové-Chorvati-Italové-Rumuni-Maďaři : 678

Vyznání

římsko-katolické : 96,02%
evangelické : 2,29%
židovské : 1,46%
různé : 0,23%

Královské hlavní město Praha

 
Praga caput regni (Praha hlava království)

Město Praha se roku 1910 rozprostírá na ploše 3555.2 ha a se svými osmi čtvrtěmi má 223 741 obyvatel. Z toho vojsko v činné službě tvoří 5168 mužů.
Rozpočet král. hl. města Prahy na rok 1910 vykazuje 19 157 813 Korun.

Starosta král. hl. města Prahy v letech 1906 -1918 : JUDr. Karel Groš (*1868 -†1938)

Z přítomného obyvatelstva přihlásilo r. 1910 obcovací (národnostní) reč : českou 198 230, německou 17 602, polskou 77, slovinskou 46, srbochorvatskou 34, italskou 27, rusínskou 9, rumunskou 7, maďarskou 6 osob.

Vědecké ústavy a vysoké školy

Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění
(Praha, Muzeum král. Českého)
Založena r.1888, slavnostně otevřena v květnu 1891.

Akademie se dělí na následující třídy :
Třída I.: Vědy filosofické, státní, právní a sociální; archeologie a dějiny.
Třída II.: Matematika, přírodní vědy a lékařství.
Třída III.: Filologie s hlavním ohledem na český jazyk.
Třída IV.: Krásná literatura česká, výtvarná umění a hudební skladba.

Národohospodářský ústav při české akademii pro vědu,slovesnost a umění.
Založen r.1906.

Ústav se dělí na:
Odbor I.: Zemědělství a hospodářský průmysl.
Odbor II.: Všeobecný průmysl a hornictví.
Odbor III.: Obchod a bankovnictví.

Královská česká Společnost nauk
(Praha, Celetná ulice 20.)

Založena r.1779 jako soukromý spolek. Roku 1784 jí je uděleno právo veřejnosti a roku 1790 titul. Uživá podpory zemské a státní jako česká akademie.

Česká univerzita Karlo-Ferdinandova
(Praha)

Založena králem římským a českým Karlem IV. 7. dubna 1348. Unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea). Nařízením císaře Františka Josefa I. z 28.února 1882 se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem.

Akademický senát (Ovocný trh 3).

Univerzita má čtyři fakulty :
Fakulta teologická (Husova třída).
Fakulta právnická (Karolinum).
Fakulta lékařská (Kateřinská ulice 32).
Fakula filozofická (Krakovská ulice).

C. k. veřejná a univerzitní knihovna, oběma univerzitám společná (Klementinum).

C. k. české vysoké školy technické
(Praha, Karlovo náměstí)

Z někdejší inženýrské stavovské školy vznikl r.1806 technický ústav, jenž byl r.1870 rozdělen na český a německý. Roku 1879 jsou oba prohlášeny za vysoké školy, stojící na úrovni s univerzitami.

Moderní galerie pro království České
(Praha, Královská Obora)

Založena r.1901 na podporu a povznesení českého umění.

C. k. akademie umění
(Praha, Letná u Král. Obory)

Založena r.1799 jako "Akademie výtvarných umění", byla r.1856 přeměněna v malířskou akademii a r.1896 převzata do státní správy.

Konzervatoř hudby
(Praha, Křižovnická ul. a Rudolfinum)

Otevřena r.1811. Vzdělává učitele hudby, kapelníky, hudební umělce a j.

Montanistická vysoká škola v Příbrami

Dřívější hornická akademie. Od r.1905 vysoká škola. Má odbornou školu pro hornictví a hutnictví.

Královská česká hospodářská akademie v Táboře

Založená r.1866, zreorganizovaná r.1900.

Most císaře a krále Františka Josefa I., vybudován v letech 1865-1868, avšak nazývaný spíše po jeho manželce Eliščin most. 13.5.1868 byl most slavnostně otevřen za přitomnosti císaře Františka Josefa I. Most měl rozpětí 143 metrů v prostředním poli a v roce 1898 musel být zesílen a původní řetězy nahradila lana. Šlo o největší pražskou stavbu z litiny. Tvořil jej nosník zavěšený na šikmých řetězech z anglického železa, podepřený dvěma mohutnými litinovými branami ve stylu tudorovské gotiky. Však také vznikal podle projektu Angličana Ordishe a Le Feuvra. Konsrukci vyrobila a smontovala První mostárna v Čechách Ruston a spol. Uzavřen pro veřejnou dopravu roku 1941 a roku 1947 byl rozebrán. Nový, Švermův most byl stavěn od roku 1949 do roku 1951. O roku 1997 Štefánikův most. (Encyklopedie mostů - Dušan Josef)

V pořadí druhý (po Karlovu) pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek. Byla pořádaná sbírka, vypracovány plány, když F. J. Gerstner prosadil myšlenku mostu litinového, ale vše zmařily napoleonské války a státní bankrot. A tak teprve o 30 let později z popudu syna a nástupce ve funkci purkrabího hraběte Karla Chotka byl v letech 1839 - 1841 postaven řetězový most. Jeho stavitelem byl Bedřich Schnirch, který měl v té době už za sebou výstavbu řetězových mostů ve Strážnici na Moravě (první řetězový most na evropském kontinentu) či v Lokti nad Ohří. Stavbu samotnou prováděl známý budějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Od roku 1875 přes most dokonce jezdila koňka (na trase Karlín-Smíchov). Jeho malá nosnost však přestala vyhovovat zvýšeným nárokům na přepravu, a tak byl v roce 1897 snesen a už následující rok začala stavba mostu dnešního, který rovněž nesl jméno císaře a krále Františka I. V současnosti most Legií.(Encyklopedie mostů)

Staroměstská mostecká věž a pomník císaře a krále Karla IV.

V místech dnešního mostu býval přívoz. Už v první polovině 19. století tu chtěl mistr-tesař Michal Ránek postavit dřevěný most, jehož model uchovává ve svých sbírkách České vysoké učení technické. V letech 1866-1868 tu pak navrhl architekt Karel rytíř Veselý a ing. František Schön lávku, která nesla jméno Rudolfova lávka (podle korunního prince) anebo se jí říkalo Železná lávka (dodnes jméno uchovává ulice U Železné lávky). Lávka měla jediný litinový pylon o výšce 17 metrů a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Most se nachází mezi mosty Karlovým a Čechovým s panoramatem Hradu v pozadí. Proti projektům počítajícím s ocelovou konstrukcí se posléze prosadil návrh s klenbovým zdivem z betonu, z kamenný kvádrů pak bylo provedeno pouze průčelí a římsy kleneb. Betonáž 16 metrů širokého mostu o čtyřech klenbách (krajní klenby jsou dlouhé 38 metrů, obě střední pak 41 metru) začala v roce 1911 firmou Kress a Bernard, most byl téměř dokončen na konci roku 1913. V lednu roku 1914 obdržel c. a k. místodržící v Čechách František kníže Thun-Hohenstein souhlasný dopis následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda s tím, že nový most bude pojmenován "most Františka Ferdinanda". Tento most byl darem královského hlavního města Prahy k padesátinám Jeho cís. a král. Výsosti arcivévody Františka Ferdinanda, slavnostně vysvěcen knížetem arcibiskupem Skrbenským a předán veřejnosti dne 11.března 1914. Celková délka mostu je 186,4 metru, vzepětí čtyř kleneb je čtyřmetrové. Mostní pilíře jsou zdobeny reliéfy sochařů Františka Bílka, Josefa Mařatky a Jana Štursy. Štursovy reliéfy jsou vytvořeny na téma Krásno a umění. Zároveň po jeho dokončení byla demontována řetězová lávka pro pěší, i když základy jediného kamenného pilíře uprostřed řečiště jsou stále ukryté pod hladinou Vltavy. Na staroměstské straně mostu jsou dvě fontánky s chrliči, které vytvořil Emanuel Halman. Výběrčí budky kubizujících tvarů byly odstraněny v roce 1942. V současnosti Mánesův most. (Encyklopedie mostů)

Starosta královského hlavního města Prahy JUDr.Karel Groš přednáší kolem 11.hodiny slavnostní řeč. (vpravo) : Kardinál kníže-arcibiskup pražský Lev Skrbenský ze Hříště a místodržitel pro království České (v letech 1889-1896 a 1911-1915) František kníže Thun-Hohenstein.

Rozhovor starosty JUDr.Groše a obou náměstků Dr.Františka Kašpara a císařského rady Josefa Schröttera s místodržitelem knížetem Thunem (1847-1916) a předsedou zemské správní komise král.Českého Vojtěchem hrabětem Schönbornem (1854-1924).

První pochůzka hodnostářů po mostě arciknížete Františka Ferdinanda.

Hradčany a Malá Strana

Muzeum království Českého a sídlo České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Česká akademie císaře Františka Josefa
Základní kámen tomuto ústavu byl položen r.1888 a slavnostní otevření proběhlo 18.května r.1891současně s otevřením nové budovy Muzea království českého veřejnosti; akademie v ní měla přiděleny místnosti pro své působení. Slavnost proběhla za přítomnosti tehdejšího protektora Arcivévody Karla Ludvíka, který pronesl zahajovací řeč velmi dobrou češtinou.
Volby třídních prezidentů a generálního tajemníka akademie (na 3 roky) musí být schváleny císařem a králem. Jmění České akademie obnáší do konce r.1902 - 862.853 Korun. Publikace Česká akademie vyměňuje se 142 institucemi vědeckými, literárními a uměleckými, a darem je zasílá 222 ústavům vzdělávacím, vědeckým, spolkům a knihovnám.

Protektor: Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d´Este
Náměstek: Jiří kníže Lobkowicz
Prezident akademie: Josef Hlávka, c.k.vrchní stavební rada, člen panské sněmovny, říšské rady, nositel komturského kříže řádu Františka Josefa I.

Stavitel, velkostatkář a mecenáš Josef Hlávka (1831-1908),
zakladatel České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění

Emil rytíř Škoda (19.11.1839 - 8.8.1900) Narodil se v Plzni. Studoval strojírenství na vysokých školách v Praze a Karlsruhe. V roce 1866 nastoupil jako vrchní inženýr do Valdštejnské strojírny v Plzni a o tři roky později se stal jejím majitelem.Továrník Ing. Emil rytíř Škoda zemřel v roce 1900 (skonal ve vlaku 8. srpna 1900 nedaleko štýrského Selzthalu) a je pochován v Plzni.

Škodovy závody v Plzni vznikly v roce 1869, kdy Ing. Emil Škoda koupil tamní Valdštejnskou strojírnu. Zbrojní výroba byla zavedena po dokončení moderní ocelárny v roce 1886. Od roku 1888 byl cílevědomě sledován zbrojní program, nejdříve pancíře, pak děla a také kulomety. Škodovka tak získala pověst jedné z předních evropských dělovek. Nosný program až do roku 1914 tvořila námořní děla. Škodovka průkopnicky usilovala o konstrukci polních a horských děl s brzdovratným zařízením. Špičkový výkon znamenala ve světovém měřítku těžká pozemní děla. Rozmach dělovky vedl k vybudování zkušební střelnice v Bolevci u Plzně (1901).
První dělo bylo nastřeleno 8.května 1889.
Celkem vyrobeno:
- do roku 1914 2.210děl
- v letech Velké války 10.040děl

Císař František Josef v doprovodu generálního ředitele Georga Günthera při prohlídce závodu (9.9.1905)

Stání právo české.
Státní akty a smlouvy na kterých celý národ český ve všech tří korunních zemích státoprávní nároky své zakládá jsou : 1. kapitulace Jana Lucemburského z r.1310, 2. zlatá bula císaře a krále Karla IV.z r.1348 a bula německá téhož z r.1356, jimiž "koruna česká" t. j.země koruny české za nerozlučný státní celek byly prohlášeny. Byly to tenkráte : království české a "země jemu přivtělené", jak se psávalo, totiž : markrabství moravské a vévodství slezské (v rozsáhlosti nynějšího rakouského a pruského Slezska), pak Horní a Dolní Lužice. 3. kapitulace sněmu českého ze dne 5. prosince 1526 za Ferdinanda I., jeho majestáty ze dne 13. a 15. prosince 1526 a korunovační přísaha, dále kšaft jeho z r.1543 a doplněk k němu z r.1547, kterýmiž akty státními stal se král Ferdinand I. zakladatelem dynastie habsburské v zemích českých.

Podstatným obsahem státního práva českého jest tedy, že království české, markrabství moravské a vévodství slezské tvoří nerozlučitelný a nedílný státní celek jako země koruny české; že jsou tyto země koruny české s říší habsburskou podle pragmatické sankce spojeny, pokud rod habsburský vůbec kdy v mužském a ženském pokolení trvá; že nebylo-li by členů rodu habsbursko-lotrinského, země koruny české jako stát samostatný a neodvislý zvolí sobě krále nového; že moc zákonodárná přísluší společně s králem sněmům zemským a co do věcí všem korunním zemím společným generálním sněmům; že právo povolovati berně sněmům náleží a že král přísahou korunovační zavazuje se nedílnost koruny české, práv, svobod a zřízení její zachovati.

top