CÍSAŘSKÁ A KRÁLOVSKÁ ARMÁDA
,,Milý pane synovče, arcivévodo Františku Ferdinande!
Je mně skutečnou radostí a uklidněním, že po dlouhém chránění Vašeho zdraví, jste opět plně zesílel, takže v souladu s Vaším přáním a chutí, jakož i s Mými úmysly, můžete se opět vrátit k vojenské činnosti. Dávám Vás k dispozici Mému Nejvyššímu rozkazu. František Josef v.r."
1.dubna 1898 oznámil vojenský věstník: Jeho císařské a královské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším písemným rozkazem z 29.března 1898 nejmilostivěji nařídit, že u příležitosti, kdy se k dispozici Nejvyššímu rozkazu stanovený Jeho c. a k. Výsost pan polní podmaršálek arcivévoda František Ferdinand d´Este služebně dostaví, jest mu vzdávat pocty, které jsou určeny generálům-inspektorům jednotek.
Následník trůnu od této chvíle plnil úkoly Nejvyššího vojenského pána a měl se seznámit s velením velkých vojenských útvarů při manévrech, získat přehled o celém vojsku a námořnictvu.
Již příští měsíc po jmenování do funkce provádí František Ferdinand inspekci hlavního válečného přístavu Pula. Ve své zprávě navrhuje budování moderních válečných lodí a dále píše: "Dalmatinci jsou od všech mořeplaveckých národů uznáváni jako nejlepší námořníci na světě, ale nemají dost lodí a chybí nám válečné loďstvo, které by odpovídalo moderním nárokům". Začíná energické a vytrvalé úsilí následníka trůnu o výstavbu rakousko-uherského loďstva.
Do konce roku vykonal následník trůnu inspekci u řady pluků a pevností a podal o nich zprávu Nejvyššímu veliteli. Vyslovuje se proti budování velkých opevněných pevností, protože v důsledku vývoje vojenské techniky rychle zastarávají a vynaložené peníze pak chybí polní armádě.

Následník trůnu rozmlouvá s důstojníky c. a k. armády
26.dubna 1899 je František Ferdinand císařem povýšen do hodnosti generála jezdectva (General der Kavallerie) a za několik dní provádí inspekci v Dalmácii. Zde uspořádal poprvé v dějinách armády u Dubrovníku kombinované manévry pozemního vojska a námořnictva, které počítalo s vyloděním na pevninu.
![]() |
| standarta polního zbrojmistra a generála jezdectva |

Následník trůnu sleduje válečné námořnictvo při manévrech
Ještě téhož roku v září 1899 se konají čtyřdenní manévry u Zákup v Čechách. Následník trůnu zde velí VIII.armádnímu sboru a vede si úspěšně.

Arciv.František Ferdinand při rozpravě s vysokými důstojníky o průběhu manévrů

Korunní princ František Ferdinand při rozhovoru s vojáky
Ve dnech 12. až 16.září 1902 se konaly velké císařské manévry v západních Uhrách (dnešní Slovensko) u Šaštína. Následník trůnu zde za přítomnosti císaře velí celé armádě. František Ferdinand vojenské řemeslo zvládal a byl schopen řídit operace divize a celé armády. Císař jmenoval svého následníka předsedou komise, která připravovala nový cvičební řád pro armádu.

Jeho Veličenstvo císař František Josef s následníkem trůnu na manévrech

Císařské manévry u Šaštína, Kaisermanöver in Sasvár (1902)

Arcivévoda František Ferdinand s Ing.Ferdinandem Porsche za volantem automobilu značky Mercedes-Lohner-Porsche. Císařské manévry Šaštín 12.9.1902

Krize 1903-1906
Od přeměny habsburské říše roku 1867 usilovala uherská politická reprezentace o vytvoření uherského vojska. Maďarští politici usilovali o narušení jednoty společné armády. V jejich pojetí neexistovala společná říše, ale pouze svazek dvou států. Neexistovala-li jednotná říše, nemělo by existovat ani říšské vojsko. Uherský sněm odmítl povolit kontingent branců pro rok 1903. Jako cenu za svůj souhlas požadovali maďarští politici zavedení maďarštiny jako velící reči u pluků doplňovaných z Uher. Pomineme-li fakt, že více než polovina branců z Uher nebyli Maďaři, ale Slováci, Chorvati, Němci, Rumuni, Ukrajinci a Srbové, pak tento požadavek znamenal skutečné rozštěpení armády na část, kde by se velelo německy, a na část, kde by se velelo maďarsky.
František Ferdinand, ve vrcholném rozčílení, zapřísahal císaře, aby maďarským požadavkům nevyhověl. ,,Přibližně před týdnem jsem napsal velmi naléhavý dopis Jeho Veličenstvu a posléze jsem sám jel do Vídně, abych císaře požádal, aby neustoupil maďarským nacionálním požadavkům. Jeho Veličenstvo bylo ke mně milostivé a řeklo mi: Můžeš se uklidnit, já neustoupím ani o polovinu, ani o čtvrtinu. To byla jeho slova. Věřím, že Jeho Veličenstvo je nyní pevné. Přirozeně, co se stane, jestli sám pojede do Pešti a bude od těch všech kanálií zpracováván a bude mu vyhrožováno, je nevypočítatelné. Je to nyní téměř horší než v roce 1866/67 a následky jsou nedozírné, protože všichni ti lidé, které nyní chce Jeho Veličenstvo v Pešti vylechnout, jsou zcela nespolehliví a ti nejhorší velezrádci. S největšími obavami hledím do budoucnosti."
Císař František Josef, zvyklý politikům z Uher spíše ustupovat, tentokrát zaujal pevný postoj. V září 1903 vydal rozkaz, jímž rázně ohlašoval, že se nikdy nevzdá práv a pravomocí, které jsou zaručeny nejvyššímu vojenskému pánu. "Společné a jednotné, jak je, musí Mé vojsko zůstat, silná moc k obraně Rakouska proti každému nepříteli."
Rázná slova císařova rozkazu vyvolala bouři rozhořčení v Uhrách a v uherském sněmu se odehrávaly dosud nevídané scény. Vypadalo to, jako by zase měla propuknout maďarská revoluce z roku 1848. Odmítnutí uherské sněmovny povolit brance pro armádu vyvolalo v letech 1903 -1906 hlubokou, těžkou krizi. V dubnu 1906 uzavřeli Maďaři s uherským králem Františkem Josefem dohodu, že za slib schválení rozpočtu a branného zákona král pověří opoziční koalici sestavením vlády. Ústavní krize skončila, ale zároveň zmizela možnost zavedení všeobecného hlasovacího práva v Uhrách.
Všechny tyto ústupky či výsady přiváděly následníka trůnu téměř k nepříčetnosti. Zdálo se mu, že jednota armády je rozrušována. Na adresu maďarských politiků přímo soptil.
,,S pýchou a radostí nyní nosím služební odznak a mám jen jedno přání ještě dlouhá léta moci působit v zájmu naší dobré, mnou tak milované armády. Obzvláště nyní činím všechno, co je v mých slabých silách, abych odvrátil od armády hrozící pohromu. Kdo mi sahá na armádu, bodá mi do srdce a já se nemohu přenést přes to, že starobylá tradice armády by měla být vydána revoluční bandě a hordě."

Arcivévoda František Ferdinand d´Este v uniformě plukovníka majitele dělostřeleckého 6.pluku, Erzherzog Franz Ferdinand d´Este als Artillerieoberst und Regimentsinhaber in Galauniform, 6.regiment.(1905)
V druhé polovině roku 1902 císař jmenuje Františka Ferdinanda admirálem a (od r.1912 inspektorem) rakousko-uherského válečného námořnictva.
![]() | |
| standarta válečného námořnictva |

Admirál František Ferdinand. Od r.1908 protektorem rakouského námořního spolku. Admiral Franz Ferdinand. Er war ab Mai 1908 Protektor des Österreichischen Flottenvereines.

Císařská jachta Miramar při manévrech flotily 1906 : uprostřed sedící František Ferdinand v admirálské uniformě, po pravici náčelník generálního štábu Beck, po levici velitel námořnictva admirál hrabě Rudolf Montecuccoli, u zábradlí křídelní pobočník a přednosta vojenské kanceláře následníka trůnu major Alexander Brosch.




