Řády rytířské

Řád zlatého rouna (Ordre de la Toison d´or Aureum vellus) je pro svoji starobylost a vyjmečnost považován za nejpřednější z rytířských řádů. Založil jej Filip Dobrý, vévoda Burgundský roku 1429 "ke cti a chvále Spasitelově, Panny Marie a svatého Ondřeje jakož i na ochranu a podporu víry křesťanské, svaté církve, k rozhojňování ctnosti a dobrého mravu". Řád zpočátku udělovaný domácí burgundské šlechtě, případně významným panovníkům okolních katolických států, se s přechodem titulu římského císaře na španělského Karla V.Habsburka r.1520 začal udělovat ve všech zemí svaté říše římské. Mezi řádové rytíře byli přijímáni aristokraté za mimořádné zásluhy o panovnickou dynastii a stát. Jako významný "domácí řád" propujčuje se všem členům císařské rodiny.

Řád má jednu třídu nošenou na náhrdelní stuze : zlaté beránčí rouno visící na oheň sršícím křesavci, který zase visí na sponě, na jejíž dolní části je vyobrazen ve zlatě vyrytý zápas Jásonův s drakem a v horní tmavomodré části je zlaté heslo "PRETIUM LABORUM NON VILE" (odměna za práce ne nepatrná).

Řádový řetěz, který se nosí při slavnostních příležitostech

Řádové roucho

Po rozpadu monarchie r.1918 se Řád zlatého rouna změnil na tzv.Domácí řád domu Habsburského. V současnosti je řádovým velmistrem syn Dr.Otto Habsburka Karel (II.) Habsburg-Lothringen.

Stuha užívaná na polních uniformách od r.1909 - 1918

rytíř

Uděloval se za vynikající zásluhy ve válce a zvláště "udatné činy".
Založen dne 18.června 1757 císařovnou a královnou Marií Terezií. Při udílení tohoto řádu nemá být hleděno na hodnost, původ a náboženství, ale jedině na vojenské zásluhy. O řád lze žádat a řádová kapitula zkoumá uchazečovy skutky a uděluje návrhy. Řádový kříž byl předáván panovníkem jako velmistrem řádu. Řádovým svátkem byl stanoven 15.říjen. S řádem jsou spojeny i doživotní penze a sice dostávají velkokřížníci 3200 K, komandéři 1600 K a rytíři 1200, a 800 K. Vdovy dostávají doživotně polovinu. Všichni řytíři tohoto řádu mají oprávnění nacházet se u dvora a mají nárok na povýšení do stavu svobodných pánů.

Řád má tři stupně : velkokříž, komandérský kříž, rytířský kříž

Rytířský kříž

Bíle smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. Na lícové straně v bílém kruhu nápis FORTITVDINI "Fortitudini" (udatnosti) a v mezikruží červená-bílá-červená (domácí barvy císařského domu). Na rubové straně zelené mezikruží se zlatým vavřínovým věncem a sloučené iniciály jmen "F" (František) a "MT" (Marie Terezie).

Komandérský kříž na náhrdelní stuze

V roce 1765 byla stupnice řádových tříd rozšířena o stupeň komandérský, vložený mezi rytířský kříž a velkokříž, a velkokříž byl doplňen řádovou hvězdou.

Velkokříž a řádová hvězda

Řádová hvězda kterou osobně nosil císař František Josef I.

Velkokříže svým rozměrem odpovídající dvojnásobku rytířského kříže byly nošeny na velkostuze široké 105mm zavěšené přes pravé rameno k levému boku. Vlastní velkokříž byl připevněn k šerpě v místě překřížení obou konců.

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918

rytíř

komandér

velkokříž

Uděloval se za veřejné zásluhy o stát a panovnický dům.
Založen dne 5.května 1764 císařovnou a královnou Marií Terezií. Podle ústavy řádu byl jeho velmistrem panující uherský král. Založený řád, jako nejvyšší civilní záslužné vyznamenání byl nazván po uherském národním světci a patronu uherské země svatém Štěpánovi. Řád je přístupný pouze šlechtě. Z řad dekorovaných nejsou vyčleněni příslušníci branné moci. Nositelé velkokříže mají nárok na hodnost tajného rady a rytířského kříže na povýšení do stavu svobodných pánů (baronů).

Řád má tři stupně : velkokříž, komandérský kříž a rytířský kříž

Rytířský kříž

Zeleně smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. Na lícové straně středového medajlonu zelené trojvrší. Z nejvyššího korunovaného středního vrcholu vyrůstá bílý patriarší kříž. Po stranách "M" (Marie) a "T" (Terezie). V bílém prstenu zlaté řádové heslo " PUBLICUM MERITORUM PRAEMIUM" (veřejných zásluh odměna).

Komandérský kříž na náhrdelní stuze

Na rubovém kruhovém medailonu zlatý třířádkový nápis STO. STRI. AP. "Sancto Stephano Regi Apostolico" (svatému Štěpánu králi apoštolskému), vroubeno dubovým věncem.

Velkokříž a řádový řetěz (kolana)

Při slavnostních příležitostech nosili rytíři velkokříže řádový klenot na zlaté kolaně složené ze střídajících se článků z iniciál "SS" (svatý Štěpán), článků ve tvaru svatoštěpánské koruny a článků z iniciál "MT" (Marie Terezie). Ústřední článek je oválného tvaru a uvnitř do podkovy stočená zlatá stuha s nápisem "STRINGIT AMORE" (spojeno láskou). Uvnitř podkovy zlatá letící orlice.

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918

rytíř

komandér

velkokříž

Uděloval se za vynikající zásluhy vojenské i civilní bez ohledu na původ a stav, za věrnost vlasti a trůnu.
Založen 8.ledna 1808 císařem a králem Františkem I.na pamět svého otce Leopolda II. Podle řádových stanov byl velmistrem řádu vždy panovník, který jediný měl právo řád udělovat.

Řád má čtyři stupně : velkokříž, kříž 1.třídy (od r.1901), komandérský kříž, rytířský kříž

Rytířský kříž

Osmihranný červeně smaltovaný zlatý kříž s bílým rámováním. Na středu kříže zlaté iniciály "F I A" (Franciscus Imperator Austriae - František císař rakouský). Medailon je rámován bílým mezikružím se zlatým opisem "INTEGRITATI ET MERITO" (bezúhonosti a zásluze). Na rubu kříže zlaté Leopoldovo heslo "OPES REGUM CORDA SUBDITORUM" (bohatství králů jsou srdce poddaných).

Rytířský kříž s válečnou dekorací.

Komandérský kříž na nahrdelní stuze

Kříž 1.třídy s válečnou dekorací

Velkokříž

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918

rytíř

komandér

1.třída

velkokříž

Určen k odměňování občanských zásluh o stát a panovnický dům. Založen dne 2.prosince 1849 císařem a králem Františkem Josefem Prvním. S řádem není spojeno povýšení v šlechtický stav. Uděloval se bez ohledu na původ, náboženství a stav. Hlavou řádu je velmistr, jeho funkce byla vždy spojena s císařskou korunou.

Řád má pět stupňů : velkokříž, komturský kříž s hvězdou(1869), komturský kříž, důstojnický kříž(1901), rytířský kříž

Rytířský kříž

Rytířský kříž s válečnou dekorací.

Osmihranný, karmínově smaltovaný, vykrojený zlatý kříž s dvouhlavým orlem mezi rameny, nesoucím v zobáku řetěz, mezi jehož články je dole heslo "VIRIBUS UNITIS" (spojenými silami); na bílém štítku na líci "F.J." (František Josef), na rubu který je bez řetězu "1849".

Komturský kříž na náhrdelní stuze

Hvězda velkokříže

Řádová stuha s velkokřížem

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918

rytíř

komtur

komtur s hvězdou(1869)

velkokříž

Od 14.září 1914 lze Řád Františka Josefa považovat i za řád vojenský.

rytíř za válečné zásluhy(1914)

komtur za válečné zásluhy(1914)

komtur s hvězdou za válečné zásluhy(1914)

velkokříž za válečné zásluhy(1914)

Řád původně založil Napoleon I. dne 5.února 1805 po svém korunování za italského krále a nazván byl podle lombardské korunovační obroučky, kterou dle legendy r.593 nechala zhotovit z hřebu Kristova kříže královna Theodolinda ke korunovaci svého chotě Agilofa. S Napoleonovým pádem byl řád zrušen.
Dne 12.února 1816 z rozhodnutí císaře a krále Františka I. byl řád obnoven. Řád se uděloval bez ohledu na stav a původ za zásluhy o mocnáře a stát. Velmistrem řádu je panovník. Dne 12.února 1860 zřídil císař František Josef válečnou dekoraci. Rytíři I.třídy mají hodnost tajných radů.

Řád má tři třídy : I. II. III. třídu

Insignie III.třídy

Insignie III.třídy s válečnou dekorací.

Železná koruna s dvojnásob korunovaným císařským orlem s mečem a říšským jablkem, na prsou se štítkem tmavomodře smaltovaným, na jehož líci je "F" (František) ve zlatě, na rubu "1816".

Insignie II.třídy

Insignie II.třídy na náhrdelní stuze.

Hvězda I.třídy a řádová kolana

Stříbrná hvězda se zlatým štítkem, na líci je železná koruna a v modré obroučce slova "AVITA ETAUCTA" (po předcích).

Hvězda I.třídy s válečnou dekorací(1917).

Řádová kolana nošená při slavnostních příležitostech. Složená z článků tvořených železnou korunou, iniciálami "F.P." Franciscus Primus (František První) a dubovým věncem.

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918

III.třída

II.třída

I.třída

Řád založen dne 17.září 1898 na památku císařovny a královny Alžběty pro ženy. Určen je k tomu, aby odměňoval zásluhy, jichž dobyly si paní a slečny v nejrozmanitějším povolání nebo jinak v oboru náboženském, humanitním nebo dobročinném.

Insignie a řádová hvězda

Řád založen 15.září 1668 císařovou Eleonorou v upomínku na ztracený a zase nalezený krucifix s dvěma třískami z kříže Kristova, který byl po požáru v císařském hradě r.1668 po pěti dnech neporušený nalezen. Dle stanov mají dámy ucházející se o tento řád dokázat tři věci : 1.šlechtický původ z otcovy i matčiny stran; 2. osvědčenou pověst pravé duševní velikosti; 3.naskrze bezúhonný život. Řádové dámy mají název : "dáma hvězdového kříže". Nejvyšší ochrannou paní řádu je císařovna a královna nebo v zastoupení některá arcikněžna.

Dekorace je modře smaltovaný medailon s ležícím na něm červeně smaltovaným křížem, za jeho rameny dvouhlavý orel rozpíná svá křídla. Celek pak obepíná zlatá, modře smaltovaná páska, jí pod kroužkem prochází na bílé pásce heslo "SALUS ET GLORIA" (spása a sláva). Stuha černá.

Duchovní řády rytířské

Řád německých rytířů založil vévoda Bedřich Švábský roku 1190 jako duchovní řád na obranu křesťanstva a ošetřování nemocných. Řád vznikl z vůle účastníků křížové výpravy-rytířů Svaté říše římské-za osvobození Svaté země. Podmínkou přijetí do řádu byl šlechtický původ. Rozpadem Svaté říše římské (r.1806) nově vzniklé rakouské císařství v osobě panovníka vzalo pod svou ochranu upadající řád. V roce 1834 císař František I. Řád německých rytířů prohlásil za samostatně duchovně-vojenský v císařském držení. Změnou statutu nabyl řád charakter státní i duchovní s jedinou vazbou na římskokatolickou církev. Titul velmistra byl tímto navždy vyhrazen některému z arcivévodů. Rytíři se dělí ve velkokapituláry, profesní a čestné rytíře, mimo to kněze a sestry zabývající se vychováváním dětí a ošetřováním nemocných.

Velmistr řádu v letech 1894-1923 arcivévoda Evžen Rakouský

Dekorace je stříbrný černě smaltovaný kříž na nahrdelní stuze.Velkokapituláři, profesní a čestní rytíři nosí černý kříž se stříbrným okrajem, nad nímž je modrá přilba se zlatými spínadly a červenou podšívkou, nad touto pět per, dvě černá mezi třemi bílými, v nichž visí kroužek se sponou a červenou stuhou nošenou okolo krku.
Roku 1865 vzal na sebe Řád německých rytířů závazek konat dobrovolnou zdravotní službu ve válce a pro tento úkol zřídil ústav marianský. Mariáni, jako podporovatelé dobrovolné zdravotnické řádové služby jsou oprávněni nosit na černé stuze do r.1886, později na černobílé stuze dekoraci podobnou řádovému kříži. Kříže Mariánů jsou I. a II.třídy. Kříž I.třídy jako náhrdelní dekorace. Kříž II.třídy pro muže na trojúhelníkové stuze a pro ženy na stuze ve tvaru motýlka.

Na středu lícové strany kruhový medailon bíle smaltovaný s červeným Ženevským křížem, rámovaný černým mezikružím se stříbrným opisem "ORDO TEUT.HUMANITATI" (Řád německý lidskosti).

Byl založen roku 1048 jako vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalemského. Jeho členové si do znaku zvolili stříbrný heroltský kříž na červeném poli. Papežskou bulou z roku 1113 byl prohlášen řádem vyňatým z pravomoci jakékoli vrchnosti kromě papeže. Po rozpadu Jeruzalemského království a ztrátě Svaté země r.1281 odchází řád na ostrov Rhodos a nakonec na Maltu. V období napoleonských válek ztratil maltézský řád své sídlo na Maltě i pozbyl většinu majetku v Evropě. Kontinuitu celého řádu tehdy zachovalo pouze česko-rakouské velkopřevorství. Ve velkopřevorství českém a rakouském jsou velkopřevorské panství Strakonice, Horní Liběchov a Dětenice, dále bailie sv. Josefa v Došicích a komendy(kláštery rytířského řádu) v Mailberku, Opavě a Mokově, Brně a Kralovicích, Fürstenfeldu, v Měcholupech. V čele celého řádu je velmistr.
Řád maltézských rytířů si po celou dobu své existence podržel jako hlavní cíl pomoc nemocným, zraněným a potřebným. Ve válečných dobách vypravoval řád ze svých prostředků na bojiště lazarety, obvaziště a sanitní vlaky s personálem.

Základním prvkem řádových dekorací je řecký osmihrotý zlatý bíle smaltovaný kříž s tenkým zlatým rámováním. Mezi rameny kříže byly obvykle umístěny zlaté heraldické lilie. Jen česko-rakouské velkopřevorství smělo jako jediné umístit mezi ramena kříže místo lilií korunované zlaté císařské orly.

top