Řády rytířské

Řád Zlatého rouna (Ordre Illustre de la Toison d´Or; Orden vom Goldenen Vlies)

Řád je pro svoji starobylost a vyjmečnost považován za nejpřednější z rytířských řádů. Založil jej Filip Dobrý, vévoda Burgundský roku 1429 "ke cti a chvále Spasitelově, Panny Marie a svatého Ondřeje jakož i na ochranu a podporu víry křesťanské, svaté církve, k rozhojňování ctnosti a dobrého mravu". Řád zpočátku udělovaný domácí burgundské šlechtě, případně významným panovníkům okolních katolických států, se s přechodem titulu římského císaře na španělského Karla V. Habsburka r.1520 začal udělovat ve všech zemí svaté říše římské. Za války o tzv. španělské dědictví dochází k rozkolu - dva panovníci, Karel VI. Habsburský a Filip V., král španělský z bourbonského rodu, si činí nároky na burgundské dědictví a teprve v roce 1725 dochází k dohodě, kterou nadále existují dva Řády Zlatého rouna - rakouský a španělský, přičemž rakouský je možno považovat za skutečného dědice burgundských vévodů, neboť jedině on si zachoval původní výlučnost katolického řádu, vzácně udělovaného hlavou habsburského rodu. Mezi řádové rytíře byli přijímáni aristokraté za mimořádné zásluhy o panovnickou dynastii a stát. Jako významný "domácí řád" propujčuje se všem členům císařské rodiny.

Řád má jednu třídu nošenou na náhrdelní červené stuze : zlaté beránčí rouno visící na oheň sršícím křesavci, který zase visí na sponě, na jejíž dolní části je vyobrazen ve zlatě vyrytý zápas Jásonův s drakem a v horní tmavomodré části je zlaté heslo "PRETIUM LABORUM NON VILE" (Odměna za námahu ne nepatrná), vzadu nápis "Non aliud" (Ne jinak).

Po rozpadu monarchie r.1918 se Řád Zlatého rouna změnil na tzv. Domácí řád domu Habsburského. V současnosti je řádovým velmistrem syn Dr. Otty Habsburka Karel (II.) Habsbursko-Lotrinský.

 

Stuha užívaná na polních uniformách od r.1909 - 1918


rytíř



Vojenský řád Marie Terezie (Militärischer Maria Theresien-Orden)

Uděloval se za vynikající zásluhy ve válce a zvláště "udatné činy".
Založen dne 18.června 1757 císařovnou a královnou Marií Terezií. Při udílení tohoto řádu nemá být hleděno na hodnost, původ a náboženství, ale jedině na vojenské zásluhy. O řád lze žádat a řádová kapitula zkoumá uchazečovy skutky a uděluje návrhy. Řádový kříž byl předáván panovníkem jako velmistrem řádu. Řádovým svátkem byl stanoven 15.říjen. S řádem jsou spojeny i doživotní penze a sice dostávají velkokřížníci 3200 K, komandéři 1600 K a rytíři 1200, a 800 K. Vdovy dostávají doživotně polovinu. Všichni řytíři tohoto řádu mají oprávnění nacházet se u dvora a mají nárok na povýšení do šlechtického stavu svobodných pánů.

Řád má tři stupně : velkokříž, komandérský kříž, rytířský kříž

Řádová hvězda


V roce 1765 byla stupnice řádových tříd rozšířena o stupeň komandérský, vložený mezi rytířský kříž a velkokříž, a velkokříž byl doplňen řádovou hvězdou.

Bíle smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. Na lícové straně v bílém kruhu nápis FORTITVDINI "Fortitudini" (udatnosti) a v mezikruží červená-bílá-červená (domácí barvy císařského domu). Na rubové straně zelené mezikruží se zlatým vavřínovým věncem a sloučené iniciály jmen "F" (František) a "MT" (Marie Terezie).

Velkokříže svým rozměrem odpovídající dvojnásobku rytířského kříže byly nošeny na velkostuze široké 105mm zavěšené přes pravé rameno k levému boku. Vlastní velkokříž byl připevněn k šerpě v místě překřížení obou konců.

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918


rytíř


komandér


velkokříž


 

Civilní vysoký řád svatého Štěpána (Königlich Ungarischer St. Stephans-Orden)

Uděloval se za veřejné zásluhy o stát a panovnický dům.
Založen dne 5. května 1764 císařovnou a královnou Marií Terezií. Podle ústavy řádu byl jeho velmistrem panující uherský král. Založený řád, jako nejvyšší civilní záslužné vyznamenání byl nazván po uherském národním světci a patronu uherské země svatém Štěpánovi. Řád je přístupný pouze šlechtě. Z řad dekorovaných nejsou vyčleněni příslušníci branné moci. Nositelé velkokříže mají nárok na hodnost tajného rady a rytířského kříže na povýšení do šlechtického stavu svobodných pánů (baronů).

Řád má tři stupně : velkokříž, komandérský kříž a rytířský kříž

 

Zeleně smaltovaný, osmihranný vykrojený zlatý kříž. Na lícové straně středového medajlonu zelené trojvrší. Z nejvyššího korunovaného středního vrcholu vyrůstá bílý patriarší kříž. Po stranách "M" (Marie) a "T" (Terezie). V bílém prstenu zlaté řádové heslo " PUBLICUM MERITORUM PRAEMIUM" (veřejných zásluh odměna). Na rubovém kruhovém medailonu zlatý třířádkový nápis STO. STRI. AP. "Sancto Stephano Regi Apostolico" (svatému Štěpánu králi apoštolskému), vroubeno dubovým věncem.

Řádová velkostuha

 

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918


rytíř


komandér


velkokříž


 

Císařský řád Leopoldův (Österreichisch-Kaiserlicher Leopolds-Orden)

Uděloval se za vynikající zásluhy vojenské i civilní bez ohledu na původ a stav, za věrnost vlasti a trůnu.
Založen 8. ledna 1808 císařem a králem Františkem I. na pamět svého otce Leopolda II. Podle řádových stanov byl velmistrem řádu vždy panovník, který jediný měl právo řád udělovat.

Řád má čtyři stupně : velkokříž, kříž 1.třídy (od r.1901), komandérský kříž, rytířský kříž

Osmihranný červeně smaltovaný zlatý kříž s bílým rámováním. Na středu kříže zlaté iniciály "F I A" (Franciscus Imperator Austriae - František císař rakouský). Medailon je rámován bílým mezikružím se zlatým opisem "INTEGRITATI ET MERITO" (bezúhonosti a zásluze). Na rubu kříže zlaté Leopoldovo heslo "OPES REGUM CORDA SUBDITORUM" (bohatství králů jsou srdce poddaných).

Řádová velkostuha

 

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918


rytíř


komandér


1.třída


velkokříž


 

Řád Železné koruny (Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisernen Krone)

Řád původně založil Napoleon I. dne 5. února 1805 po svém korunování za italského krále a nazván byl podle lombardské korunovační obroučky, kterou dle legendy r.593 nechala zhotovit z hřebu Kristova kříže královna Theodolinda ke korunovaci svého chotě Agilofa. S Napoleonovým pádem byl řád zrušen.
Dne 12.února 1816 z rozhodnutí císaře a krále Františka I. byl řád obnoven. Řád se uděloval bez ohledu na stav a původ za zásluhy o mocnáře a stát. Velmistrem řádu je panovník. Dne 12. února 1860 zřídil císař František Josef válečnou dekoraci. Rytíři I.třídy mají hodnost tajných radů. Jde o záslužný řád civilní i vojenský.

Řád má tři třídy : I. II. III. třídu

V okrouhlém středu lombardská koruna, okolo v modrém poli heslo "Avita et aucta" (Zděděné a rozšířené).


Železná koruna s dvojnásob korunovaným císařským orlem s mečem a říšským jablkem, na prsou se štítkem tmavomodře smaltovaným, na jehož líci je "F" (František) ve zlatě, na rubu "1816".

Řádová velkostuha

 

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918


III.třída


II.třída


I.třída


 

Řád Františka Josefa (Kaiserlich Österreichischer Franz Joseph-Orden)

Určen k odměňování občanských zásluh o stát a panovnický dům. Založen dne 2. prosince 1849 císařem a králem Františkem Josefem Prvním jako všeobecný záslužný řád. S řádem není spojeno povýšení v šlechtický stav. Uděloval se bez ohledu na původ, náboženství a stav. Hlavou řádu je velmistr, jeho funkce byla vždy spojena s císařskou korunou. Jde o řád civilní i vojenský.

Řád má pět stupňů : velkokříž, komturský kříž s hvězdou(1869), komturský kříž, důstojnický kříž(1901), rytířský kříž


Osmihranný, karmínově smaltovaný, vykrojený zlatý kříž s dvouhlavým orlem mezi rameny, nesoucím v zobáku řetěz, mezi jehož články je dole heslo "VIRIBUS UNITIS" (Spojenými silami); na bílém štítku na líci "F.J." (František Josef), na rubu který je bez řetězu "1849".

Řádová velkostuha

 

Stuhy užívané na polních uniformách od r.1909 - 1918


rytíř


komtur


komtur s hvězdou(1869)


velkokříž

Od 14. září 1914 lze Řád Františka Josefa považovat i za řád vojenský.


rytíř za válečné zásluhy(1914)


komtur za válečné zásluhy(1914)

velkokříž za válečné zásluhy(1914)

nahoru