Záslužný kříž za občanské zásluhy

Založil císař a král František Josef První dne 16. února 1850 ve pojení s řádem Františka Josefa z 2. prosince 1849.
Kříž má čtyři třídy : zlatý kříž s korunkou a bez ní, stříbrný kříž s korunkou a bez ní. Kříže se nosily na červené civilní stuze. Od září 1914 se záslužné kříže udělovaly i za vojenské zásluhy na červenobílé šrafované stuze.


Na bílém, zlatě vroubeném štítku písmena "F. J."(František Josef) a "VIRIBUS UNITIS"(spojenými silami) se dvěma do sebe vloženýma rukama, na rubu "1849". 

Dne 1. září 1916 byl z rozhodnutí císaře zřízen doplněk : Železný záslužný kříž s korunkou a bez ní.


 

Důstojnický záslužný kříž

Založil dne 22. října 1849 císař a král František Josef První za vojenské zásluhy důstojníků ve válce i míru. Dekorace je stříbrný osmihranný kříž s červenohnědě smaltovanými okraji a německým nápisem v bílém, červeně vroubeném štítku "VERDIENST"(zásluze).

Dekorace válečná má vavřínový věnec mezi rameny kříže. Rub stříbrný, stuha červeně a bíle pruhovaná s červeným a bílým okrajem pro obě dekorace stejná.

Dne 23. září 1914 byl tento záslužný kříž rozšířen o dva stupně. Původní dekorace se stala záslužným křížem III.stupně, náhrdelní dekorace o velikosti 40mm II.stupněm a náprsní dekorace o velikosti 61mm I.stupněm. S nástupem císaře a krále Karla I.(IV.)bylo možno od 13. prosince 1916 udělovat kříž s meči za zásluhy v boji s nepřítelem.


 

Vojenský služební odznak

Založil dne 19. září 1849 císař a král František Josef První. Uděloval se za odměnu dlouholeté a věrné vojenské službě pro důstojníky, poddůstojníky a mužstvo. Služební odznak roku 1849 rozlišoval dvě třídy pro důstojnictvo - I.třídu za 25let služby a II.třídu za 50let služby v důstojnickém sboru.

Dvě třídy pro poddůstojníky a mužstvo byly rozděleny - I.třída za osm odsloužených let a II.třída za šestnáct odsloužených let. Odznaky pro tuto skupiny byly nezlacené v původní barvě kovu a na svém středu nesly římskou číslici "VIII". Odznak II.třídy měl číslici "XVI" položenou na stříbrný medailon rámovaný dubovým věncem. Všechny služební odznaky byly nošeny na stuhách barvy císařské žluté s černým pruhem.

V roce 1867 došlo ve skupině poddůstojníci a mužstvo ke změně - I.třída za dvanáct odsloužených let (bronzový medailon s číslicí "XII") a II.třída za osmnáct let (stříbrný medailon rámovaný dubovým věncem s číslicí "XVIII").

V roce 1890 dochází k celkovým změnám v obou skupinách. Služební odznaky pro důstojnictvo měly od tohoto roku - I.třídu za 50let služby. Dekorace je stříbrná a pozlacená, uvnitř okrajů černý pruh s pozlacenou, nad křížem se vznášející korunou; orel zlatý. II.třída za 40let služby. Dekorace je bronzová, uvnitř okrajů černý pruh, orel zlatý, bez koruny. III.třída za 25let vojenské služby. Dekorace je beze změn.

U služebních odznaků pro poddůstojníky a mužstvo došlo k přečíslování. I.třída má bronzový kříž s prostředním stříbrným štítkem a číslicí "XXIV" odsloužených let. II.třída má bronzový kříž s prostředním mosazným štítkem a číslicí "XII" odsloužených let. Stuha pro včechny třídy žlutočerná.

V roce 1911 byla skupina dekorací pro poddůstojníky a mužstvo rozšířena o III.třídu za odsloužených šest let.

Poslední změna proběhla v roce 1913. Změna ve skupině důstojnických dekorací se dotkla II.třídy, která se udělovala po 35letech služby. Skupina poddůstojnická a mužstva doznala změnu v I.třídě, která se udělovala za 20let služby a v II.třídě za 10let služby.


 

Vojenská záslužná medaile

Založil císař a král František Josef První dne 12.března 1890 za chvalné výkony ve válce nebo za výtečné služby v míru, kterým se dostalo císařského "pochvalného uznání". Medaile má na líci císařovo vyobrazení s okolo opsaným jménem a titulem, na rubu vavřínovým a dubovým věncem ovinutý nápis " SIGNUM LAUDIS" (známka pochvaly).

Medaile (bronz) za zásluhy v míru na červené hedvábné stuze.

Medaile (bronz) za zásluhy válečné v přímém boji.

Medaile (zlato) za záluhy válečné.

V roce 1911 byla zřízena vojenská záslužná medaile ze stříbra za opakované vyslovení pochvalného uznání. Od 1.dubna 1916 bylo na stuhu možno umístit jeden, resp. dva stříbrné kovové pásky za vyslovení dalších pochvalných uznání. Byla také císařem zřízena Velká záslužná medaile (stříbrná a zlatá) udělovaná za vyslovené "Nejvyšší zvláštní pochvalné uznání".

Velká záslužná medaile (stříbro) s vyšším stupněm zl.meči.

Dne 18.dubna 1917 byly císařem a králem Karlem I.(IV.) vydány nové Vojenské záslužné medaile. Byly raženy opět ze zlaceného bronzu a ze stříbra. Medaile má na líci císařovo vyobrazení s okolo opsaným jménem a titulem (Karel z Boží milosti císař Rakouský, král Český atd., apoštolský král Uherský). Rub medaile beze změn.

Dne 28.dubna 1917 založil císař a král Karel I.(IV.) Velkou vojenskou záslužnou medaili, raženou ze stříbra a pozlacenou. Od počátku roku 1918 byla medaile ražena z bronzu a zlacena.


 

Medaile za udatnost

Medaile za udatnost se původně jmenovala Pamětní a čestná vojenská medaile pro mužstvo za udatnost v boji. Byla založena v roce 1789 císařem Josefem II. jako ocenění statečných činů poddůstojníků a mužstva. Do roku 1918 se objevilo 9 různých vydání medailí v 29 variantách, její základní vzhled se však zůstával stejný. Podle původního dělení se razila jen ve dvou stupních zlatá a stříbrná, obě medaile měly v průměru 40mm a byly na průvlečné stuze tmavorůžovo-bíle šrafované (později červeno-bíle šrafované). Od roku 1848 přibyl další stupeň tzv. stříbrná II. třídy, která měla 31mm v průměru, vzhled medaile zůstával stejný.

Medaile za udatnost (stříbro) 1859 -1866 a 1866 -1914 za panování Františka Josefa I.

Medaile za udatnost (zlato) 1866 -1914. Na líci je poprí cís. a krále s opisem (František Josef I. z Boží milosti císař Rakouský) a na rubu bobkový věnec s něm.nápisem "DER TAPFERKEIT" (udatnosti).

O poslední významnější rozšíření se postaral císař Karel I. který umožnil dvě nejvyšší třídy medaile za udatnost udělovat i důstojníkům. Tyto medaile za hrdinství nižšího významu mají na trojúhelníkové stuze vyšité písmeno K ( později byla iniciála kovová), za panování tohoto císaře došlo také ke změně nápisu na rubu medaile, nápis "DER TAPFERKEIT" byl nahrazen latinským nápisem "FORTITVDINI" (udatnosti).


 

Válečná medaile

Založil císař a král František Josef I. 2.prosince 1873 o svém 25letém jubileu panování pro ty, kdo se v těchto 25 letech zúčastnili válečných operací a také sloužili v jednotkách rakouské a rakousko-uherské armády a válečného námořnictva. Statut medaile nevylučoval její budoucí udílení.

Dekorace je bronzová mající na líci poprsí cís. a krále s nápisem "FRANZ JOSEPH I.KAISER V.ÖSTERREICH.KÖNIG V.BÖHMEN.ETC.,APOST.KÖNIG V.UNGARN" (František Josef I. císař Rakouský, král Český atd., apoštolský král Uherský) a na rubu "2.DEZEMBER 1873" (2.prosince 1873) rámovaný vavřínovou a dubovou ratolestí.


 

Pamětní medaile na válku Prusko-Rakousko x Dánskou z r.1864

Po vyhrané válce s Dánskem o Šlesvicko-Holštýnsko založil císař František Josef I. po dohodě s pruským králem Vilémem I. pamětní medaili, která byla ražena z ukořistěných dánských děl.

Na líci medaile, která se razila z bronzu o průměru 29mm, jsou iniciály obou panovníků na rakouské verzi jsou vlevo rakouského císaře "FJ" převýšené císařskou korunou a vpravo pruského krále "W" převýšené královskou korunou, u verze pruské je pořadí monogramů opačné. Na rubu medaile je nápis "UNSERN TAPFERN KRIEGERN 1864" (Našim udatným bojovníkům 1864) orámovaný vavřínovým věncem. Na hraně medaile byl vyražen kolopis "AUS EROBERTEM GESCHÜTZ" (z ukořistěného děla). Existují i verze medailí bez uvedeného nápisu.


 

Pamětní medaile 1866

Za prohranou válku z r.1866 se vyznamenání neudělovaly, ale přece jen byly učiněny dvě výjimky. Z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. byly zřízeny pamětní medaile pro členy pražských měšťanských ozbrojených sborů a tyrolské obránce jižních zemských hranic.

Kruhová medaile o průměru 31mm (stříbro). Na jejím líci portrét císaře s opisem "FRANZ JOSEPH I KAISER VON OESTERREICH" (František Josef I císař Rakouský). Na rubové straně uprostřed dubového věnce letopočet "1866". Medaile nošena na trojúhelníkové náprsní stuze bílo-červené.

Také kruhová medaile o průměru 31mm (stříbro) nese na lícové straně portrét císaře s opisem (František Josef I. císař Rakouský). Na rubu ve věnci z dubových a vavřínových ratolestí nápis "MEINEM TREUEN VOLKE VON TIROL 1866" (Mému věrnému lidu z Tyrolska). Náprsní stuha stejná jako u pražských sborů. Existují i medaile bez letopočtu 1866.


 

Pamětní medaile na mořskou plavbu 1892 - 1893

Na paměť expediční cesty křižníku SMS Kaiserin Elisabeth do Indie, Japonska a Tichomoří za účasti arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského-Este byla založena 11.listopadu 1893 pamětní medaile pro posádku a členy doprovodu.

Medaile je kruhového průřezu o průměru 37mm, ražená z bronzu a pozlacená. Na líci je umístěna kotva převýšená rozkřídleným císařským orlem, korunovaným arcivévodskou korunou. Okolo kotvy oboustranně umístěna trofej z tropických rostlin a při okraji opis "REISE S.M.SCHIFF KAISERIN ELISABETH" (cesta lodi Jeho Veličenstva Císařovna Alžběta). Na rubu nápis "OST INDIEN AUSTRALIEN SÜDSEE-INSELN CHINA JAPAN 1892-1893" (východní Indie, Austrálie, Jihomořské ostrovy, Čína, Japonsko 1892-1893). Nad nápisem iniciála "FF" (František Ferdinand), při okraji věnec z palmových listů.

Jubilejní medaile 1898 k příležitosti 50 let panování Františka Josefa I.

Rozhodnutím císaře a krále Františka Josefa I. byly založeny dne 18.srpna 1898 jubilejní medaile ve zlatě a bronzu.
Medaile zlatá nesla označení Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc a četnictvo. Touto medailí byly dekorovány osoby, které završily 50 a více let aktivní služby.

Medaile o průměru 35mm převýšena zlatým dvouhlavým císařským orlem. Lícová strana nese na svém středu poprsí císaře a při okraji opis "FRANC.IOS.I.D.G.IMP.AVSTR.REX.BOH.ETC.AC AP.REX HVNG." (František Josef I. z Boží milosti císař Rakouský, král Český atd.,a apoštolský král Uherský). Rubová strana má uprostřed obdélníkový štítek s nápisem "SIGNVM MEMORIAE" (znamení paměti) obklopený vavřínovým a dubovým věncem. Při horním okraji jsou umístěny letopočty "MDCCCXLVIII - MDCCCXCVIII" (1848 - 1898).

 

Medaile bronzová byla identická s předchozí, ale bez císařského orla. Touto medalí byly dekorovány osoby, které sloužily v období 2.12.1848 - 2.12.1898 v činné službě veřejné nebo soukromé.

Vojenská a civilní medaile (civilní verze má nepatrně pozměněný text).

Čestná medaile za 40leté věrné služby pro vojenské a civilní osoby s výjimkou aktivních důstojníků, které k danému datu dovršily 40 let věrné služby, nebo je dále v budoucnu dovrší.

Vojenská medaile.

Civilní medaile.

Bronzová medaile o průměru 35mm. Na líci poprsí císaře v plášti rytíře Zlatého rouna s opisem "FRANC.IOS.I.D.G.IMP.AVSTR.REX BOH.ETC.ET REX AP.HVNG. (František Josef I. z Boží milosti císař Rakouský, král Český atd.,a apoštolský král Uherský), to vše na okraji rámováno dubovým věncem. Na rubu uprostřed paprsků umístěn nápis "XXXX ANNORVM" (40let), okolo opis "SIGNVM LABORIS FIDELITER PERACTI" (odznak vykonané věrné služby). Po okraji ozdobné rámování.

 

Jubilejní dvorní medaile pro osoby, které v době panovnického jubilea sloužily u císařského dvora. Medaile byla ražena ze zlata, stříbra a z bronzu a to ve dvou velikostech větší medaile o rozměru 38 x 32mm byla určena pro muže a menší medaile o rozměru 30 x 21mm pro ženy. Medaile byla zavěšena na červené stuze s širokým bílým okrajem a to pro osoby vojenské na stuze trojúhelníkové a pro osoby civilní na stuze splývavé široké 30mm. Ženy nosily medaili na tzv. stuze dámské.

 Vojenská medaile.

Na lícové straně portrét císaře a krále a na rubu nápis "FRANCISCVS JOSEPHUS I. QVINQVACENARII REGNI DIEM FESTVM CELEBRANS II.DECEMBRIS MDCCCXCVIII" (František Josef I.oslavující 2.prosince 1898 padesátileté panovnické jubileum).


 

Jubilejní kříž 1908

U příležitosti výročí 60 let panování Františka Josefa I. založil císař pamětní Jubilejní kříž. Kříž se uděloval ve třech skupinách navzájem rozlišenými barvou stuhy. První skupinu tvoří blízcí spolupracovníci císaře a byl pro ně určen tzv. Dvorní jubilejní kříž, tento kříž se zavěšoval na stuhu červenou s bílými okraji. Druhá skupina byla utvořena pro vojenské osoby+četnictvo a byl pro ně založen tzv. Vojenský jubilejní kříž, který byl zavěšen na bílé stuze s červeným okrajem. Nárok na tento kříž vznikl každému, kdo v době panovnického jubilea tj. 2. prosince 1908 byl v činné službě alespoň dva roky. Poslední třetí skupin byla určena civilním osobám sloužícím ve státní službě nejméně 3 roky, nebo ve službě postavené na úroveň služby státní alespoň 10 let. Tato skupina zvaná civilní nosila shodný Jubilejní kříž na červené stuze.

Vojenský jubilejní kříž.

Kříž byl zhotoven z pozlaceného bronzu s délkou ramen 37mm, kříž má uprostřed medailon na lícové straně s portrétem císaře a opisem "FRANC. IOS. I." (František Josef I.) na rubu byl v medailonu letopočet "1848 - 1908", ramena kříže byla dále spojena vavřínovým věncem.

Civilní jubilejní kříž.


nahoru