STRUKTURA ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHIE

RAKOUSKO-UHERSKÁ BRANNÁ MOC
1913 - 06/1914

 

Nejvyšší velitel vojska:
Jeho Veličenstvo FRANTIŠEK JOSEF I., z Boží milosti císař Rakouský, král Český, atd. atd. a apoštolský král Uherský, polní maršál.

 

K dispozici Nejvyššímu rozkazu generální inspektor veškeré branné moci :
Jeho c. a k. Výsost arcivévoda FRANTIŠEK FERDINAND RAKOUSKÝ-ESTE, generál jezdectva a admirál.

 

Vojenská kancelář generálního inspektora veškeré branné moci Jeho c. a k. Výsosti generála jezdectva a admirála arcivévody Františka Ferdinanda :
Křídelní pobočník a přednosta kanceláře: JUDr. Karl Bardolff, plukovník generálního štábu.

 

Generální pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Generál jezdectva Eduard hrabě Paar (slyšení ve všední den o 9 - 12 hod., Dvorní hrad).
Polní zbrojmistr Artur baron Bolfras z Ahnenburgu.

 

Křídelní pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Major generálního štábu Alois rytíř Klepsch-Kloth z Rodenu, vojenský atašé v Berlíně.
Major generálního štábu Lelio hrabě Spannochi, vojenský atašé v St.Petersburgu.
Major dragounského pluku č.8 svob. pán Karel z Bronnu.
Major polního mysliveckého praporu č.19 Vojtěch ze Spányiků.
Major dragounského pluku č.6 František hrabě Schaaffgotsche.
Major husarského pluku č.12 Artur Pongrácz de Szent Miklós et Ovár.

Vojenská kancelář Jeho Veličenstava císaře a krále:
Přednosta: Polní zbrojmistr a generální pobočník Arthur baron Bolfras z Ahnenburgu, (slyšení ve všední den od 10 -12 hod., Dvorní hrad).

 

C. a k. vojsko.

Generální inspektoři veškerého vojska:
Generál pěchoty Jeho c. a k Výsost arcivévoda Bedřich, čestný plukovník pěšího pluku č. 2, vrchní velitel Zeměbrany.
Polní zbrojmistr Oskar Potiorek, čestný plukovník pěšího pluku č. 102, zemský správce Bosny a Hercegoviny.

Generá pěchoty Liborius rytíř Frank, čestný plukovník pěšího pluku č. 61.

Generál pěchoty Moritz rytíř Auffenberg, čestný plukovník pěšího pluku č. 64.

Generál jezdectva Rudolf rytíř Brudermann, čestný plukovník hulánského pluku č. 1.

Polní zbrojmistr Ernst baron Leithner, čestný plukovník pěšího pluku č. 69.

Tito inspektoři jsou ustanoveni k dohledu nad výcvikem vojska. Jsou orgány nejvyšší vojenské správy a bezprostředně podřízení císaři. Jejich sídlo je Vídeň. Mají platy a funkční přídavky velících generálů a cestovní paušál. Po boku mají křídelního nebo osobního pobočníka a v celé říši užívají vojenských poct jako sborový velitel dotyčného teritoria.

 

C. a k. osobní stráž.
Plukovník osobní stráže: Jeho Jasnost Alfred kníže Montenuovo.

a) První tělesná stráž harcířů (arcierů), (k. u. k. Erste Arcierenleibgarde),zřízena r. 1763.
Kapitán stráže: Generál pěchoty Bedřich hrabě Beck-Rzikowsky.

b) Královská uherská tělesná stráž, (k. u. Leibgarde), zřízena r. 1760.
Kapitán stráže: Generál pěchoty Géza baron Fejérváry de Komlós-Keresztes.

c) Tělesná stráž trabantů, (k. u. k. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1767.
Kapitán stráže: Generál jezdectva Karel hrabě Auersperg.

d) Královská uherská tělesná stráž trabantů, (K. u. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1904.
Kapitán stráže: Generál jezdectva Josef Gaudernak v. Kis-Demeter.

e) Jezdecká rota tělesné stráže, (k. u. k. Leibgardereitereskadron), zřízena r. 1849.
Velitel roty: Generál pěchoty Alexander hrabě Üxküll-Gyllenband.

f) Pěší rota osobní stráže (k. u. k. Leibgardeinfanteriekompanie), zřízena r. 1802.
Kapitán stráže: Generál jezdectva Karel hrabě Auersperg.


 

Ústřední správa a vojenské úřady.

C. a k. říšské ministerstvo války.
Vídeň, Stubenring 1

Říšský ministr války: Polní zbrojmistr Alexander rytíř Krobatin

Říšské ministerstvo války se skláda z prezidiální kanceláře a 15 oddělení, a sice: 1. osobní, 2. organizace pěchoty, 3. organizace jízdy, 4. vojenské soudnictví, 5. generální štáb a techn.vojsko, 6. vzdělávací a výchov.ústavy, 7. dělostřelectvo, 8. zákopnictví a stavby, 9. duchovní správa, 10. mobilizace, 11. intendance, 12. zásobování, 13. vystrojování, 14. zdravotnictví, 15. účetní odbor.

Pomocné orgány říš. ministerstva války.

Generální štáb.
Náčelník generálního štábu pro celou brannou moc:
Generál pěchoty František Conrad baron Hötzendorf, čestný plukovník pěšího pluku č. 39.

Gen.štáb je odbor ve vojenství nejdůležitější. Práce gen.štábu u armády a v poli obstarává náčelník štábu, který ma po ruce oddělení armádní intendance. Jemu jsou podřízeni důstojníci generálních štábů armádních sborů, divizí a ústřední správa pro vojenskou dopravu a železnice. V čase míru obstarává gen.štáb všechny záležitosti, které se týkají organizace, dislokace, výcviku vojska, opevňování, vojenské komunikace, mapování a vojenského vyměřování i jiných předběžných vojensko-vědeckých prací pro válku.
Stavy general.štábu v čase míru jsou: 1 pol.zbrojm., 1 podm., 3 genm., 31 pluk., 52 podpluk., 56 maj., 167 hejtm. a 178 přidělených nadporučíků.

Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni.
Skládá se z pěti skupin, a sice: geodetické pro mapování, kartografické, technické pro fotografování, litografii a mědirytectví, fotolitografii s tiskárnou.

Válečný archiv:
1.oddělení pro válečné dějiny, 2.odděl.pro spisy, 3.odděl.pro mapy, 4.odděl.pro knihovnu.

Vojenský zdravotní výbor.
Velitel zdravotnického sboru: Generálmajor Pavel Frass z Wolfeneggu
Předseda zdrav. výboru: generální štábní lékař Dr. Florián Kratschmer
Přednosta důstojnického sboru voj. lékařů: generální vrchní štábní lékař Dr. rytíř Josef Uriel

Stav důstojnického sboru vojenských lékařů : 5 gener.štáb.lék., 50 vrchních štáb.lék. I. třídy, 53 II. třídy, 111 štáb.lékařů, 472 plukovních lékařů I. třídy, 229 II. třídy, 324 nadlékařů. - Lékař, který je správcem vojenské nemocnice, je zároveň jejím velitelem a jsou mu věcech kázně podřízeny veškeré vojenské osoby pracující v nemocnici.

Apoštolský polní vikariát.
Apoštolský polní vikář: Emerich Bjelik

Stav vojenského duchovenstva : 17 katolických voj. farářů, 45 kurátů a kaplanů I.třídy, 51 kurátů a kaplanů II.třídy a 8 profesorů náboženství. - 2 arcikněží a 21 kaplanů pravoslavného a řecko-katolického vyznání. - 4 duchovní evangelického a 4 duchovní řeckého vyznání.

Vojenské soudní úřady.
Nejvyšší vojenský soudní dvůr ve Vídni.
Prezident: Podmaršálek šlechtic Vilém z Dessovićů

Vojenský vrchní soud ve Vídni.
Prezident: Polní zbrojmistr Karel z Chizzola

Soudy v posádkách (garnisonní), počtu padesáti, se také nachází v Brně, Č.Budějovicích, Josefově, Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Praze, Terezíně, Znojmě atd. - Vojenské trestnice v Möllersdorfu u Badenu, ve Vídni a pevnostní žaláře v Aradu, Komárně, Petrovaradíně a v Terezíně.

Stav auditorů : 7 generálů auditorů, 14 plukovníků, 20 podplukovníků, 38 majorů, 62 hejtmanů auditorů I.třídy a 23 II.třídy, 32 auditorů nadporučíků a potřebný počet auditoriátních praktikantů (poručíků).

Vojenské oděvárny.
Skladiště oděvu se nacházejí v Brně, Budapešti, Št.Hradci a Kaiser-Ebersdorfu u Vídně.

Vojenské zásobovácí skladiště.
Nalezají se v 62 posádkových místech. V Čechách: Praha, Josefov, Plzeň, Terezín; na Moravě: Brno a Olomouc. - Vojenská lůžková skladiště: Vídeň, Praha, Budapešť, Krakov, Lvov.

Vojenské invalidovny.
Číslo 1.Vídeň, 2.Praha, 3.Trnava, 4.Lvov.

Vojenské vzdělávací ústavy.

C. a k. armádní muzeum.
Protektor: Generál pěchoty Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich.

Kadetní škola:
Kadetní škola pro pěchotu ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro pěchotu v Budapešti, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Praze, zř.r.1860.
Kadetní škola pro pěchotu v Králově Poli u Brna, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Prešporku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Innsbrucku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Temešváru, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Sibini, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Terstu, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Hodkovicích u Štýr.Hradce, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Lobzóvě u Krakova, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Karlovci, zř,r,1880.
Kadetní škola pro pěchotu v Mariboru, zř.r.1894.
Kadetní škola pro pěchotu v Kamenicích u Petrovaradínu, zř.r.1895.
Kadetní škola pro pěchotu ve Lvově, zř.r.1899.
Kadetní škola pro pěchotu v Košicích, zř.r.1904.
Kadetní škola pro jezdectvo v Hranicích na Moravě, zřízena r.1878, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce v Traiskirchenu, zř.r.1903.
Kadetní škola pro zákopníky(ženisty) v Hainburgu, (studium 4 roky).
Vychovatelna pro mužské sirotky důstojníků v Hirtenberku, zř.r.1898.

Vojenské reálky:
Vojenská nižší reálka v Kyseku, zřízena r.1874, (studium 4 roky).
Vojenská nižší reálka ve Sv.Hypolitě, zř.r.1875.
Vojenská nižší reálka v Žel.Městě, zř.r.1879.
Vojenská nižší reálka ve Fišavě, zř.r.1881.
Vojenská nižší reálka v Strassu, žř.r.1904.
Vojenská vyšší reálka v Hranicích na Moravě, zřízena r.1875, (studium 3 roky).

Akademie:
Tereziánská vojenská akademie v Novém Městě za Vídní, zřízena r.1752, (studium 3 roky).
Technická vojenská akademie ve Vídni, zřízena r.1717, (studium 3 roky).

Odborné vzdělávací ústavy pro důstojníky ve Vídni a okolí:
Vysoká vojenská škola, zřízena r.1852.
Technická vojenská škola, zřízena r.1895.
Administrativní odborná vojenská škola, zřízena r.1895.
Armádní střelecká škola, zřízena r.1887.
Dělostřelecká škola, zřízena r.1873.
Vojenský ústav pro učitele jezdectva, zřízen r.1836.
Vojenský ústav pro učitele jízdy na koni a v povozu, zřízen r.1899.
Vojenská škola pro šermíře a učitele tělocviku, zřízena r.1881.
Telegrafní škola pro pěchotu, zřízena r.1904.
Telegrafní škola pro jezdectvo, zřízena r.1888.
Vojenský vzduchoplavecký ústav, zřízen r.1883.
Vojenská vysoká lékařská škola a vojenská zvěrolékařská škola, zřízena r.1900.

Dívčí vychovatelny:
2 vychovávací ústavy pro dcery důstojníků v Hernalsu a Šoproni; a 2 pro dcery poddůstojníků v Seebensteinu a Szatmáru-Németi.


 

C. a k. válečné námořnictvo.
Námořní odbor říšského ministerstva války.

Velitel námořnictva a přednosta námořního odboru: Admirál Anton Haus, (slyšení ve všední den 10 - 12 hod., Vídeň, Marxergasse III.).

 

Admirálové, viceadmirálové a kontradmirálové v činné službě.

Admirálové:

Jeho c.a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Jeho královská Výsost Jindřich princ Pruský.

Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Karel Štěpán.

Anton Haus.

Viceadmirálové:

Evžen rytíř Chmelarž.

Maximilian Njegovan.

Kontradmirálové:

August Lanjus v. Wellenburg.

Paul Fiedler.

Richard rytíř Barry.

Franz Löfler.

Eduard Körber.

Karl Kailer v. Kaltenfels.

Anton Willenik.

Oskar Hansa.

Louis šlechtic Wawel.

Karel Seidensacher

František rytíř Keil.

Gottfried baron Meyern-Hohenberg.

Alfred baron Koudelka.

Hugo Zaccaria.

Námořní velitelství obvodních okresů:
Zara (Zadar), Triest (Terst), Fiume (Rijeka)

Námořní akademie v Rijece.
Velitel: Kontradmirál Richard rytíř Barry.

Nižší reálná škola pro námořnictvo v Pule.
Ředitel: Rüdiger Sola


 

C. k. zemská obrana (Landwehr)

Vrchní veliteství zemské obrany.
Vídeň, Schillerplatz 4

Vrchní velitel zemské obrany: Generál pěchoty Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich.
Náměstek vrchního velitele: Podmaršálek Oskar Parmann, (slyšení ve všední den 12 - 13 hod.).
Přednosta generálního štábu: Plukovník Artur Winkler

Vyšší úřad zemské obrany v Tyrolsku a Vorarlberku.
Předseda: Místodržitel svobodný pán Markus ze Spiegelfeldu

C. k. Domobrana (Landsturm)

Domobrana dle původního nářízení v míru neměla mít žádné závazky ať už cvičení ve zbrani nebo ohlašovací povinnost. Po dokončení organizace zemské obrany a jejího začlenění jako druhé c. a k. stálé vojsko, bylo přikročeno k tužší organizaci domobrany. Všichni příslušníci domobrany jsou povinni každoročně se osobně přihlásit v místě pobytu u obecního úřadu. Domobrana čítá 39. okresních velitelstev ( v zemích českých: č.6 Cheb, č.7 Plzeň, č.8 Praha, č.9 Litoměřice, č.10 Ml.Boleslav, č.11 Jičín, č.12 Čáslav, č.13 Olomouc, č.14 Brno, č.15 Opava, č.25 Kroměříž, č.28 Písek, č.29 Č.Budějovice, č.30 Vys.Mýto, č.31 Těšín). Velitelé domobrany jsou, pokud není ustaven zvlaštní velitel, velitelé stejných doplňovacích okresů zeměbrany.

C. k. četnictvo (Gendarmerie)

Inspektor četnictva: Generálmajor Michael Tišljar, (slyšení ve všední den 11.30 - 13 hod., Vídeň, Opernring 6).
Pobočník: Podplukovník Emil Grzywa


 

K. u. zemská obrana (Honvéd)

Vrchní velitelství zemské obrany.
Budapešť, Disztér 1

Vrchní velitel zemské obrany: Generál jezdectva Vilém Klobučar.
Generální přidělenec: Generálmajor Siegmund Kiss.
Přednosta generálního štábu: Podplukovník Lehel Festl.

K. u. Domobrana

Královská uherská domobrana čítá 32 domobraneckých velitelstev.

K. u. četnictvo (Csendörség)

Inspektor četnictva: Generálmajor Alexander Panajott


Vysvětlení zkratek:

gen. p. = generál pěchoty, General der Infanterie; (GdI.)
gen. j. = generál jezdectva nebo kavalerie (rovná se hodnosti poln.zbrojm.), General der Kavallerie; (GdK.)
pol.zbrojm. = polní zbrojmistr, Feldzeugmeister; (FZM.)
podm. = podmaršálek, Feldmarschall-Leutnant; (FML.)
genm. = generálmajor, General-Major; (GM.)
pluk. = plukovník, Oberst; (Obst.)
podpluk. = podplukovník, Oberstleutnant; (Obstlt.)
maj. = major, Major; (Mjr.)
hejtm. = setník nebo hejtman, Hauptmann (kapitán); (Hptm.) - u jezdectva rytmistr, Rittmeister; (Rtm.)


 

Nejvyšší rozkaz r.1889

V důsledku vyrovnání r.1867 byla Rakouská říše rozdělena na dvě části Předlitavsko a Zalitavsko. V Předlitavsku byly úřady zeměpanské a vojsko spravované vlastním ministerstvem zemské obrany (Landwehr), tedy C. k. (K. k.) císařské-královské (Kaiserlich-königlich). V Zalitavsku bylo všechno m. k. (k. u.) magyar király (königlich ungarisch), tedy královské uherské.
Všechno, co bylo oběma částem mocnářství společné, tedy záležitosti císařského domu a zahraničí, říšské finance a vojsko v resortu říšského ministerstva války, bylo K. u. k. (C. a k.).
Teprve až 17. října 1889 bylo na základě Nejvyššího rozkazu císaře Františka Josefa I. nařízeno: "Řídě se obyčejem již od svých předků sledovaným, dle něhož se název branné moci mocnářství vždy podle titulu Nejvyššího zeměpána a velitele vojska spravuje, uznal jsem za dobré naříditi právě vydaným rozkazem, aby se moje vojsko a moje válečné loďstvo od nynějška, místo dosavadního pojmenování, nazývalo císařské a královské."

 

ORGANIZACE VOJSKA

Říše i se zabraným územím je rozdělena v 16 vojenských teritoriálních okresů a sice 15 okresů sborových a jeden okres vojenského velitelství (Dalmácie). Velitelé veškerých sborů mají titul "sborový velitel a velící generál". Ve válce se mění sborová velitelství ve vojenská velitelství. Dále je říše rozdělena ve 102 doplňovací okresy, 3 doplň. okresy tyrolských císařských myslivců a 3 námořnické doplň. okresy v Dalmácii.

 

VOJENSKÉ ÚZEMNÍ VELITELSTVÍ

I.
Sborové velitelství (Krakov). Pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu.
Sbor. velitel a velící generál : Generál jezdectva Eduard Böhm-Ermolli.
II.
Sborové velitelství (Vídeň). Pro Dolní Rakousy a jižní Moravu.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Blasius Scheuma.
III.
Sborové velitelství (Štýrský Hradec). Pro Štýrsko, Korutany, Krajinu, Terst, Přímoří, Gorici a Gradištku.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Emil Colorus von Geldern.
IV.
Sborové velitelství (Budín-Pešť). Pro jižní a západní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Karel Tersztyánszky von Nadás.
V.
Sborové velitelství (Prešpork). Pro severozápadní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Paul Puhallo von Brlog.
VI.
Sborové velitelství (Košice) Pro severovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Svetozar Boroević von Bojna.
VII.
Sborové velitelství (Temešvár) Pro jihovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Otto Meixner von Zweienstamm.
VIII.
Sborové velitelství (Praha) Pro jižní Čechy.
Sbor. v a vel. gen.: Generál jezdectva Artur Giesl von Gieslingen.
IX.
Sborové velitelství (Litoměřice) Pro severní Čechy.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Lothar šlechtic Hortstein.
X.
Sborové velitelství (Přemyšl) Pro střední Halič.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Hugo Meixner von Zweienstamm.
XI.
Sborové velitelství (Lvov) Pro východní Halič a Bukovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Desiderius Kolossváry de Kolosvár.
XII.
Sborové velitelství (Sibíň - Hermannstadt) Pro Sedmihradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Hermann Kövess von Kövessháza.
XIII.
Sborové velitelství (Záhřeb - Agram) Pro Chorvatsko a Slavonsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Adolf baron Rhemen zu Barensfeld.
XIV.
Sborové velitelství (Jinomostí - Innsbruck) Pro Tyrolsko, Voralberk, Horní Rakousy a Solnohradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Viktor Dankl.
XV.
Sborové velitelství (Sarajevo) Pro Bosnu a Hercegovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál pěchoty Michael šlechtic Appel.
XVI.
Sborové velitelství (Dubrovník - Ragusa) Pro Dalmácii.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Wenzel Wurm.


 

C. a k. společné vojsko tvoří

Pěchota : 102 pluků pěchoty, 4 pluky tyrolských cís. myslivců, 26 praporů polních myslivců a 4 pluky bosensko-hercegovinské pěchoty.

Jezdectvo : 42 pluků jezdectva a sice 15 dragounských, 16 husarských a 11 pluků hulánských.

Dělostřelectvo : 14 sborových a 42 divizních pluků dělostřelectva a jedna baterie horské divize v Tyrolsku. Dále 6 pluků a 3 prapory pevnostního dělostřelectva se 23 zbrojními skladišti a 2 továrnamy na střelný prach.

Zákopnictvo (ženisté) : 15 pionýrských nebo zákopnických praporů, 1 železniční a telegrafní pluk.

Zdravotní sbor : 26 oddělení zdrav.sboru a posádkových nemocnic.

Hřebčinský odbor : 506 státních hřebčinských stanic.

C. a k. válečné námořnictvo : 15 bitevních lodí, 15 křižníků, 75torpédových
lodí, 62 torpédových člunů a 16 starších lodí používaných k staniční službě. Cena moderní válečné lodi o výtlaku 10.600 tun, výkonu motorů 14.000 koňských sil a výzbrojí 50 děl je 17,400.000 korun.


 

Branný zákon

Branný zákon z prosince 1868 měl dva důležité aspekty. Především to bylo zavedení všeobecné branné povinnosti. V celé říši byly odstraněny dosavadní výsady a četná osvobození od vojenské služby, kterou napříště museli vykonávat všichni bojeschopní muži bez vyjímky, a to osobně. Dosavadní jednotné ozbrojené síly celé říše byly v souladu se stávajícím politickým uspořádáním říše současně rozděleny na čtyři relativně samostatné části.
Bylo to takzvané společné Císařské a královské vojsko (Kaiserliches und Königliches Heer), Císařské a královské válečné námořnictvo (Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine).
Dále to byla zeměbrana (Landwehr), budovaná odděleně v Předlitavsku (Kaiserlichekönigliche Landwehr) a v Zalitavsku (Königliche ungarische Landwehr neboli Magyar királyi honvéd), k níž bylo zvlášť v obou částech říše připojeno četnictvo.
Odvodní povinnost platila v Rakousko-Uhersku po zavedení všeobecné branné povinnosti pro všechny mužské obyvatele říše od dosažení 21. roku věku do 31.prosince roku, v němž dovršil svých 42 let.
Služební povinnost trvala 12let (tři roky prezenční služba ve vojsku a čtyři roky u námořnictva, sedm roků v záloze armády a dva roky v zeměbraně). Odvody se uskutečňovaly pravidelně každým rokem, a to v takzvaných doplňovacích obvodech, stanovených podle počtu a označení jednotlivých pěších, zeměbraneckých a domobraneckých pluků.
Celková výše mírových počtů společné armády byla původně stanovena na 260 000 mužů. Její stav se však v závislosti na růstu obyvatelstva v monarchii zvyšoval, zejména na přelomu století již převyšovala 300 000 vojáků základní služby i z povolání; k tomu je třeba připočítat téměř 100 000 příslušníků obou zeměbran. Prezenční služba, nepříliš dlouhá, umožňovala vycvičit v poměrně krátké době statisíce vojáků.
V případě války mohlo Rakousko-Uhersko disponovat miliónem a půl vojáků.

Nový branný zákon od 5. července roku 1912.

Pravidelná služební povinnost trvá:

1. Ve společném vojsku: a) všeobecně dvě léta v činné službě a deset let v záloze;

                                       b) u jezdectva a jízdního dělostřelectva tři léta v presenční službě a sedm let v záloze;

                                       c) u námořnictva čtyři léta v činné službě a pět let v záloze.

2. V zeměbraně: všeobecně dvě léta ve službě presenční a deset let v záloze.

Odvodní povinnost pro všechny mužské obyvatele říše 21-40 let. Uchazeč o vstup do společného vojska musel mít nejméně 17 let života.

 

NÁRODNOSTNÍ SKUPINA

MUŽSTVO V PREZENČNÍ SLUŽBĚ A ZÁLOZE

Němci

375 015

Maďaři

344 210

Češi, Moravané a Slováci

245 046

Poláci

118 168

Rusíni (Ukrajinci)

113 931

Srbové a Chorvati

134 019

Slovinci

36 361

Rumuni

103 814

Italové

19 510

Ostatní

Bulhaři (385)

CELKEM

1 490 459


 

Náklady na vojsko a válečné loďstvo v Rakousko-Uhersku v r. 1903 :

Vojsko : 355 mil. K.
Námořnictvo : 49 mil. K.
C. k. zeměbrana : 61 mil. K. (v tom četnictvo 17 mil. K.)
K. u. zeměbrana : 39 mil. K.

Celkem 504 miliónů Korun, takže každý obyvatel Rakousko-Uherska musí ročně přispívat na vojsko 9,5 K.

Řeč armádní a řeč plukovní

V rakousko-uherské armádě je jazyk velení němčina a řeč plukovní je jazykem mužstva dle národnostní většiny u pluku.


 

P ř í s a h a

Přísaháme slavně Bohu Všemohoucímu, že budeme Jeho apoštolskému Veličenstvu, svému nejjasnějšímu knížeti a pánu

Františkovi Josefovi Prvnímu

z Boží milosti císaři rakouskému, králi českému, atd. atd. a apoštolskému králi uherskému

věrni a poslušni, že budeme také jenerálův Jeho Veličenstva a vůbec všech svých představených a vyšších poslouchati, je ctíti, a chrániti, jejich nařízení a rozkazů ve všech službách plniti, proti každému nepříteli, buď on kdo buď a kdekoliv toho požádá vůle Jeho císařského a královského Veličenstva, na vodě a na zemi, ve dne i v noci, v bitvách, útocích, zápasech i v jakýchkoliv jiných podnicích vůbec, na každém místě, každého času, při každé příležitosti udatně a zmužile bojovati, že svých vojsk, praporů, korouhví a děl neopustíme, s nepřítelem nikdy ani v nejmenší srozumění nevejdeme, vždy tak se chovati budeme, jak toho vojenské zákony žádají a hodným vojákům přísluší a tímto spůsobem že chceme se ctí žíti a zemříti; tak nám dopomáhej Bůh. Amen !


 

Služební stupně v císařské a královské armádě

 

Generálové

 

Polní maršál (Feldmarschall), hodnostní třída I., velí skupině armád, roční plat 21.000 K.

 

Generál pěchoty, Generál jezdectva, Polní zbrojmistr (General der Infanterie, General der Kavallerie, Feldzeugmeister), hodnostní třída III., velí sboru, roční plat 16.800 K.

  

Polní maršál-poručík (Feldmarschall-Leutnant), hodnostní trída IV., velí divizi, roční plat 14.016 K.

 

Generál-major (General-Major), hodnostní třída V., velí brigádě, roční plat 11.400 K.

Vzor barevného vyložení pro 8. 28. 61. 62.pěší pluk, císařské a polní myslivce, 4. 9.dragounský pluk a zeměbranu.

 

Štábní důstojníci

 

Plukovník (Oberst), hodnostní třída VI., velí pluku, roční plat 7.200 K.

 

Plukovník-poručík (Oberstleutnant), hodnostní třída VII., zástupce plukovníka a velí praporu, roční plat 6.000 K.

 

Vyšší důstojníci

 

Major, hodnostní třída VIII., velí praporu, roční plat 4.008 K.

  

Hejtman nebo Setník (Hauptmann)
Rytmistr (Rittmeister), hodnostní třída IX., velí rotě nebo eskadroně, roční plat 3.000 K.

 

Subalterní důstojníci

 

Nadporučík (Oberleutnant), hodnostní třída X., zástupce hejtmana nebo rytmistra a velí rotě nebo eskadroně, roční plat 2.040 K.

 

Poručík (Leutnant), hodnostní třída XI., velí četě, roční plat 1.680 K.

 

Důstojničtí aspiranti

 

Kadet-důstojnický zástupce (Cadet-Offizier Stellvertreter)

 

Poddůstojníci a mužstvo

 

Šikovatel (Feldwebel)
Nadmyslivec (Oberjäger)
Strážmistr (Wachtmeister)
Ohňostrůjce (Feuerwerker)

 

Četař (Zugsführer)
i pro myslivce,
jezdectvo
a dělostřelectvo

 

Desátník, kaprál (Korporal)
Podmyslivec (Unterjäger)
Kaprál pro jezdectvo
a dělostřelectvo

 

Svobodník, frajtr (Gefreiter)
Závodčí (Patrouillenführer)
i pro jezdectvo
Nápředník (Oberkanonier)

 

Vojín, pěšák (Infanterist)
Myslivec (Jäger)
Dragoun,Husar,Hulán(Dragoner,Husar,Ulan)
Dělostřelec (Kanonier)


Generalita

Pobočníci a generální štáb

nahoru